Napříč kinosály od Pontia v severním Walesu až po srdce Birminghamu se utváří růžovo-černé moře. Stánky s občerstvením zdobí krabice Barbie připravené ke spontánnímu fotografování a nad těmi, kdo si kupují lístky, se tyčí zlověstné plakáty Cilliana Murphyho zapleteného do ohnivých trosek. V centru Londýna je situace o něco lepší, rádoby barbíny jezdí na kolečkových bruslích za doprovodu optimistických melodií s processco v ruce a návštěvníci kina jsou oblečeni v tlumených uhlíkových tónech a tmavě růžové.
Důvodem je Barbenheimer Day, což je pro ty, kteří nevědí, že se v den uvedení obou filmů do kin po sobě sledují filmy Barbie Grety Gerwigové a Oppenheimer Christophera Nolana. Tento nápad se stal jakýmsi kulturním fenoménem a odhaduje se, že jen do 10. července si oba filmy zakoupilo přes 20 000 členů AMC Stubs. Vyráběla se trička, řešily se časové plány. Vzhledem k tomu, že letní sezóna byla vyhrazena blockbusterům se vším všudy, nemělo by nás očekávání příliš překvapovat. Ale co je na těchto dvou filmech tak zvláštního, že vyvolaly takovou vlnu návštěvnosti kin?
„Působí to jako jednorázová záležitost“
(Obrázek: Warner Bros.)
Pro filmového fanouška Carla Burche je odpověď na otázku, čím je Barbenheimerův den tak výjimečný, zřejmá. „Výjimečný je tím, že ve stejný den přicházejí do kin dva filmy – které jsou svým tónem protikladné -, které vymysleli a natočili dva nejlepší režiséři současnosti s šíleně dobrým obsazením,“ vysvětluje. „Bizarní je, že navzdory tomu, že jsou tak odlišné, mají zdánlivě i své podobnosti.“
Burch naplánoval svůj Barbenheimer Day se skupinou přátel, vzal si volno v práci, aby se vešel do pevně naplánované večeře a koktejlové hodiny. „Lhal bych, kdybych řekl, že internet nehraje obrovskou roli v tom, proč nás to všechny tak zajímá. Připadá mi to jako rarita nebo ojedinělý případ,“ říká. „Posledního půl roku jsem viděl memy o Barbenheimerovi. Všude na internetu bylo vylepeno, že tyto dva filmy vycházejí současně a že, možná dost domněle, přilákají úplně jiné publikum. Přišlo mi jako velká zábava hrát si na senzaci kolem Barbenheimera.“
„Zábava“ je možná přídavné jméno, které se hodí jen na jednu polovinu příběhu. Skupina barbín táboří před Vue na Leicester Square, vyzbrojena třpytkami, hlasitými beaty a krabicí plnou vína je připravena oslavovat s kolemjdoucími. Jejich cíl? Využít vydání Barbie k povznesení dne, navázání kontaktů mezi novými lidmi a posílení malých holčiček, které chtějí žít svůj sen. Pocházejí z aplikace HOWBOUT pro plánování společenských kalendářů a jejich účast na Barbenheimeru se netýká ani tak samotných filmů, jako spíše radostného pocitu, který se hlásí ze zhlédnutí Barbie, jež už v divácích zanechala utěšené pocity hřejivosti, zalíbení a úniku.
Autoři v srdci
(Obrázek: Universal)
Spisovatel a podcaster Matt Brothers se pokusil o jiný přístup ke svému Barbenheimer Day. Debata o tom, jestli dřív vidět Barbieho nebo Oppenheimera, byla vášnivá, ale jak Brothers vysvětluje, někdy jde jen o načasování. „Byl jsem jediný člověk, který v masivním skupinovém chatu řekl, že je lepší vidět nejdřív Oppenheimera, a téměř všichni se mnou nesouhlasili. Obecně panovalo přesvědčení, že je třeba nechat si pocity šoku až na konec a užít si Barbie party.“
„Myslím, že tím, že se s Oppenheimerem uvidím jako první, dokazujem, že jsem měl pravdu. Stejně jsem musel kvůli načasování,“ pokračuje. „Myslím, že minimálně prvních dvacet minut Barbie budu mít nějaký flashback.“
Ačkoli se Barbenheimerův efekt rychle zakódoval do memů a lehce úsměvných scén, snažit se vidět oba filmy ve stejný den není nic jednoduchého. Barbie i Oppenheimer, každý oděný do vlastního stylistického vizuálu, krouží zpět a zkoumají těžká témata týkající se existencialismu, neortodoxních ambicí a sociálních konstruktů. „Myslím, že tyhle dva filmy spojuje to, že oba jsou skutečnými autorskými díly,“ říká Brothers. „Jeden z nich je tříhodinový historický životopisný film se všemi těmi praktickými efekty. Druhý je IP korporátní shill job – a jaký koncert z toho Gerwigová udělala. Oba filmy jsou tak diametrálně odlišné, ale každý sám o sobě tak neuvěřitelný. Stylisticky odlišné, ale tematicky podobné. Prostě se mi líbí, jak moc je všichni přijímají.“
Oslava
(Obrázek: Warner Bros.)
Co by kamenem dohodil od Barbielandu na Leicester Square, skupina herců a scénáristů z britských odborů projevuje svou vášnivou podporu stávkám americké SAG-AFTRA. Mezi sadou digitálních plakátů s Margot Robbie a Ryanem Goslingem v růžovém kabrioletu volají účastníci shromáždění po lepších předpisech a ochraně, ale se stejným zápalem přijímají i velkorozpočtové filmy kolem sebe. Na jednom z nápisů stojí: „Budget Barbie… how Ken she pay her bills?“. Účastníci jsou oblečeni do růžových kombinéz, což možná dokazuje, že život v plastu může koexistovat s budoucností, která je fantastičtější.
Co se týče Nolanova Oppenheimera, ten den se nese ve stejném duchu. „Na mém promítání v IMAXu byla spousta lidí, kteří očividně dělali obojí,“ vysvětluje Brothers. „Zaměstnankyně, která přišla udělat T&C před začátkem filmu, vtipkovala, že nás vítá na největším filmovém dni léta. Vidět to v IMAXu pro mě byla tutovka – myslím, že kdyby to byly jen dva normální filmy, snažil bych se je vidět každý po práci.“
„Z tohoto dvojfilmu jsem opravdu nadšený,“ pokračuje Burch. “ Připadá mi, že už dlouho mi tak upřímně nezáleželo na tom, abych šel na film – nebo v tomto případě na filmy. Také se mi líbí, že tento dvojfilm oslovuje lidi, o kterých vím, že jsou příležitostnými nebo nepravidelnými návštěvníky kin. Doufejme, že by to měl být skvělý víkend pro kina. Tisíce lidí tvrdě pracovalo na tom, aby tyto filmy vznikly, a jejich tvrdá práce by měla být vidět a oslavována.“
Krásný okamžik pro kinematografii
(Obrázek: Universal)
Vzhledem k tomu, že Barbenheimer Day konečně přichází a odchází, oslava je jistě pocit, který zůstává ve vzduchu. „Myslím, že je to okamžik, který nastane jednou za generaci,“ říká Brothers. „Doufám jen, že si z toho studia nevezmou špatné ponaučení a nebudou se snažit zpackat další dvojice filmů dohromady. Krása dnešního dne spočívá v tom, že se to stalo tak organicky, že to všechno vzniklo úplně samo.“
Zůstává otázkou, zda se v příštích létech dočkáme podobného barbenheimerovského efektu – i když k jeho verzím došlo už dříve. Jisté však je, že na obzoru se objevuje naděje, která je poháněna jaderným palivem, i když je stejně krátkodobá jako Mattelova Midge.
Barbie i Oppenheimer jsou nyní v kinech. Další informace o filmech najdete v našich rozhovorech s režiséry Gretou Gerwigovou a Christopherem Nolanem.
A podívejte se na našeho průvodce ostatními nejzajímavějšími chystanými filmy v roce 2023 a později.