Závody Hot Rod a velcí roboti se setkávají v Petrol Head, nové sci-fi sérii od veterána a spisovatele Judge Dredda Roba Williamse a výtvarníka Pye Parra.
Série, kterou vydává nakladatelství Image, sleduje robota, který má smůlu a je známý jako Petrol Head, který se zaplete s mladou dívkou a jejím otcem, kteří jsou na útěku před úřady.
Následuje rychlá honička po O-zóně, kopulovitém městě budoucnosti, kde se po klimatické katastrofě nacházejí zbytky lidstva. Oba lidé možná mají způsob, jak zachránit své lidi, ale roboti jim to nehodlají usnadnit…
Dvojčíslo Petrolejové hlavy #1 – první z pěti čísel úvodní série – je hitovým startem nového vzrušujícího komiksu. Je nabitý akcí, vtipný, ale i s nádechem melancholie, a zároveň je okamžitě přístupný a naznačuje bohatý širší svět, který jen čeká na prozkoumání.
Newsarama se sešla s jeho tvůrci, aby zjistila více…
(Obrázek: Pye Parr / Image Comics)
Newsarama: Jak byste na úvod shrnuli příběh Petrolejové hlavy?
Rob Williams: Odehrává se v budoucnosti, kdy došlo k mimořádné klimatické situaci a celé lidstvo žije v kopulovitých městech. Robotičtí správci města musí lidi zabavit, aby se nezbláznili, a tak existují všechny ty extrémní sporty, z nichž jedním jsou obří roboti, kteří do sebe narážejí v závodech Hot Rod, ale tihle „Petrolheadi“ vyšli z módy a jsou teď zastaralí.
Náš hlavní hrdina žije sám v garáži na místě zvaném Smogzone, kde nežijí žádní lidé. Jednoho dne se v jeho garáži ukryje velmi chytrá dvanáctiletá dívka jménem Lupa a její otec, kteří jsou na útěku před úřady. Mají sice vynález, díky němuž by mohlo být prostředí opět dýchatelné, ale roboti, kteří město řídí, nechtějí, aby se to dostalo ven. Objeví se policie, a to je přiměje vydat se na závod městem a pokusit se uniknout.
(Obrázek: Pye Parr / Image Comics)
Město řídí robot jménem O. Co mi o něm můžete říct?
Rob: O se mi opravdu líbí. Protože má na starosti řízení celého města, Pye ho nakreslil tak, že má obrovskou hlavu se všemi těmi očima. Má obrovský mozek, ale někde se mu trochu pokazilo zapojení. Lupa a její otec budou muset otevřít část kopule, aby se pokusili dostat do vnějšího prostředí, a on si myslí, že když to udělají, mohlo by to všechny zabít. Myslí si, že chrání lidi, takže není zlý, ale někde cestou se v něm něco odpojilo.
Co vás dva vedlo ke spolupráci na seriálu?
Pye Parr: Kreslím hodně aut a chtěl jsem najít způsob, jak všechny tyto obrazy propojit. Před několika lety, během výluky, mi začalo být špatně z práce na volné noze, kterou jsem nabíral. Nemělo to žádný směr a bylo to čistě pro peníze. Tak jsem si řekl, že si vezmu dva týdny volno a budu kreslit, co se mi zlíbí, což nakonec byla futuristická auta s velkými motory, a pak jsem přidal nějaké robotické řidiče.
Měl jsem nejasnou představu, že bych udělal nějakou knihu o umění, ale Rob je uviděl a řekl: „Tohle by byl dobrý komiks.“ A tak jsem se rozhodl, že je to jenom můj nápad. A od toho jsme se odvíjeli.
Rob: Z mého pohledu si jen pamatuji, jak jsem ty obrázky viděl a říkal si, že vypadají jako komiks. Auta nejsou nutně moje parketa – vím, že jsou hodně Pyeova – ale ta kresba byla tak dobrá. Pak už šlo jen o to vymyslet postavy a jako u každého příběhu hledat příběh a to, co čtenáře zaujme.
Jedna z věcí u Image je, že musíte mít hotovou velkou část práce, než ji můžete oznámit světu. Ale předtím proběhlo mezi mnou a Pyeem strašně moc práce na vývoji. Na dokumentu jsme se opravdu vyřádili, takže než se dostal do Image, byl už z velké části plně zformovaný.
(Obrázek: Pye Parr / Image Comics)
Takže tenhle dokument byl v podstatě vaší seriálovou biblí?
Pye: Ano, přesně tak. A k některým nápadům v něm obsaženým se už nevracíme. Jsou v něm věci, na které jsme se v příběhu nikdy neodvolávali, ale máme je v hlavě, když na něčem pracujeme.
Rob: Organicky si budujete svět, a to se děje u každého příběhu. Jdeš do toho s plánem a pak to píšeš a ono to roste. Ale všechno to v podstatě začalo postavou, která vznikla na základě toho, že Pye dělal úžasné obrázky robotů a futuristických závodních aut a budoval svět, který by mohl takovou technologii obsahovat. Pak to byla věc 2000 AD, že se strip pojmenoval podle hlavní postavy! I když jsem zapomněl, kdo přišel s názvem Petrol Head.
Pye: To jsi udělal ty. Jakmile jsi to řekl, celá věc se tak nějak plně zformovala na stránce. Bylo to jako: „Jmenuje se to Petrol Head a místo hlavy má doslova motor a jezdí autem.“ A taky jsem si říkal, že je to tak. To je skvělé. Přesně vím, kam tím mířím.
Rob: Hlavním prodejním argumentem knihy je to, jak dobře vypadá. Pyeovy barvy jsou úžasné a hodně jsme se bavili o věcech jako Akira, kde se pocit rychlosti na stránce opravdu projevuje. To je v komiksu opravdu vzácné, ale myslím, že Petrol Head to má.
(Obrázek: Pye Parr / Image Comics)
Na tohle jsem se chtěl zeptat, a je to velmi zásadní otázka, ale jak to děláte? Jak to děláte, že věci vypadají, jako by se pohybovaly tak rychle?
Pye: Jednou z věcí, o které jsem se snažil, bylo tak trochu ztratit hrany věcí. Před několika lety jsem hodně maloval auta olejovými barvami a bylo snadné získat pocit pohybu, protože můžete být velmi uvolnění.
Způsob, jakým kreslím věci pro komiks, je mnohem sevřenější a nejsem příznivcem efektů Photoshopu, kde je spousta rozmazání, takže jsem našel způsob, jak kresbu tak trochu roztáhnout. Jednou z výhod digitální práce je, že můžu kreslit způsobem, který by se nedal udělat, kdybych dělal čáry a skenoval je, víte? A pak ano, nízký úhel a pěkný kousek perspektivy.
Líbí se mi váha aut, myslím, že to je docela důležitá věc. Nejde jen o to, aby vypadala cool, ale také o to, aby se nakláněla a stáčela do zatáček. Je tu několik panelů, které mě potěšily, kde je opravdu cítit, že se pohybují.
(Obrázek: Pye Parr / Image Comics)
Pye Parr, ty jsi knihu také koloroval. Jaké byly tvé úvahy při práci na tom?
Pye: První stránku prvního čísla jsem dělal dlouho předtím, než jsem udělal cokoli jiného, a záměrně jsem jí dal opravdu silné oranžové světlo, které se tak nějak uchytilo a promítlo se do příběhu. Jednotlivé oblasti města jsou velmi zřetelně barevně odlišeny. Na začátku příběhu jsou všichni v té velké kopuli a je tam hodně oranžového světla a vypadá to velmi uměle. Pak se film přepne do interiérové scény v laboratoři a všechno je velmi modré, bledé a bílé. A pak se to zase změní, když jdou do smogové zóny. To se mi líbí, je to velmi vizuální ukazatel toho, kde se v příběhu nacházíte.
Jaká jsou vaše očekávání od Petrolejové hlavy?
Rob: Prostě mám pocit, že to má velký potenciál, a postavy mi připadaly podivně plně zformované, když se poprvé objevily. To se snadno řekne, ale je to pravda. Na konci prvního oblouku jsme vám ukázali jen jeden kousek města a je tu spousta dalších míst, kam bychom se mohli vydat.
Petrolejová hlava #1 vychází 8. listopadu v nakladatelství Image a již nyní si ho můžete předobjednat.
Máte chuť na další obří roboty? Podívejte se na náš rozhovor s Danielem Warrenem Johnsonem o jeho novém komiksu Transformers.