Za těch 30 nebo kolik minut, co jsem hrál Crymachinu, akční RPG vydané začátkem tohoto měsíce, jsem:
- zemřel na sklerózu, která zřejmě vyhubila 20 % lidstva
- Znovu jsem se narodil o 2000 let později jako android, kterého vybrala malá blonďatá holka od stroje, jako nějaký vyčůraný Strážce osudu.
- Dozvěděl se o pádu lidstva, který byl předvídatelně způsoben jadernou válkou.
- Znovu se narodil jako simulovaný člověk v něčem, co je v podstatě anime o životě.
- Wombo-kombinace s dalším bohem ze stroje vytvořeného člověkem tak silně, že se vymočil zpátky do vesmíru.
Vtipy: tohle všechno se skutečně stalo v prvních deseti minutách. Tahle hra je absurdní, a i když je nevyrovnaná a trochu se opakuje, zatraceně mě baví.
Crymachina je nejnovějším dílem vývojářského studia Furyu Corporation, které bych zařadil mezi specializovaná studia. Mezi různými JRPG dělá právě tento druh akčních RPG, jen pokaždé v jiném obalu. Crymachina se nápadně podobá například Monarku a zejména Crystaru, a to až po nitkovité dungeony. Ale tentokrát mi vzorec Furyu skutečně sedl.
Crymachina je bleskurychlá akce z pohledu třetí osoby se zběsilými kombo řetězci, raketovými rameny ve stylu Armored Core, čarodějnickým časem ve stylu Bayonetty na dokonalé úskoky a uspokojivým parry s greatswordem, které lahodně vede k vzdušným žonglům. Ve vcelku průměrně sestaveném bojovém systému vidím záblesky akčních velikánů a vrcholy více než vynahrazují pády. Oproti tomu vzniklo několik neuvěřitelných ilustrací, díky nimž jsou výrazy postav během hojných konverzačních scén ve hře báječné. Jen se na to podívejte:
Obrázek 1 z 3(Image credit: Furyu Corporation)(Image credit: Furyu Corporation)(Image credit: Furyu Corporation)
Hra je k dispozici i na PC a Switchi, ale pokud vím, tak na PS4 a PS5 je z nějakého důvodu pouze bezplatné demo. Samostatně ji v obchodě nenajdete, místo toho je pod dalšími možnostmi hlavního výpisu her. Šel jsem do ní se skromnými očekáváními a doufal, že se mi dostane dalšího anime harampádí, které jsem popsal v recenzi Code Vein v roce 2019. Ukázalo se, že jsem se trefil, jenže na první pohled se Crymachina zdá, že se hraje sakra rychleji než Code Vein. Vzhledem k tomu, jak systém vylepšování vrší nové zbraně a statusové boosty, očekávám, že se to časem bude jen hemžit, zvlášť když budu střídat několik hratelných postav s jemně odlišnými styly útoků. Abych to nějak zarámoval, blíží se to podle mě něčemu jako Honkai Impact nebo možná chaotičtějšímu Scarlet Nexus.
U dema Crymachina jsem se bavil mnohem víc, než jsem čekal, ale aby bylo jasno, poznám blbost, když ji vidím. Na mé PS5 to běželo skvěle, ale tahle hra očividně není dokonale vybroušená. Příběh působí jako přetažená AI tropa protlačená průmyslovým lisem. Obrovské dějové bomby jsou prezentovány tak přímočaře, že vedle toho vypadá Nier: Automata zdrženlivě, a mezi posíláním lidí do vesmíru a všemi těmi androidími morálními záležitostmi se to taky čte jako stránka z příručky Yoko Taro. V jednom z mých nejoblíbenějších výmyslů (zatím) se sbírka EXP, která je nyní v univerzu zdrojem reprezentujícím lidské vlastnosti, stává klíčem k tomu, aby se z našich androidek stali v očích boha skuteční lidé. Je to jako kdyby Pinocchio byl anime z produkce Shaftu, nebo kdyby se Lži o P ani nesnažily dávat smysl.
Také si dokážu představit, že se souboje začnou po dvaceti a něco hodinách, které zřejmě zabere překonání hry, trochu opakovat – což za 60 dolarů může některé lidi pochopitelně odradit. Spoléhám se na instinkt a omezené první dojmy, ale konsenzus na OpenCritic 69 se mi zdá rozumný. Přesto má Crymachina očividně své publikum, které jí na Steamu udělilo 88% pozitivní hodnocení.
Ale nenechte se mýlit: já tuhle věc miluju. Miluji hry, jako je tato. Nehrál jsem zdaleka tolik, abych ji mohl recenzovat, ale tohle mi jednoznačně připadá jako 3/5 anime guilty pleasures, se kterými prostě nemůžu přestat. Pumelenice a parádičky s těmihle nadupanými androidími bojovými obleky mi prostě něco drásají v mozku a bůh mi pomáhej, dříve nebo později se nejspíš vrátím pro plnou hru. Nejspíš až bude ve slevě.
Světové JRPG Yoko Taro s anime holčičími verzemi sérií od Segy bylo po devíti měsících ukončeno.