Starfield je obrovský. Pokud jste se do mezihvězdného akčního RPG od Bethesdy od uvedení na trh jen ponořili, už to víte. Jako první nová herní série vývojářů za posledních 25 let si bere vše, co se naučila od svých sesterských sérií The Elder Scrolls a Fallout, a posouvá se za hranice stratosféry do rozlehlého vesmíru.
Výsledkem je spousta prozkoumatelných vzdálených galaxií, cizích planet, sci-fi měst a nesčetných dalších zajímavostí (ehm, ne tak úplně) rozesetých po celém velkém vesmíru, z nichž každá je jiná než ta předchozí. A stejně jako předtím ve Skyrimu a Falloutu 4 patří svoboda a možnost volby k největším kladům Starfieldu – přičemž pokud jej vidíte, ať už v přímém dohledu, nebo prostřednictvím obrazovky s mapou, můžete jej téměř jistě navštívit.
Poprvé jsem tento pocit objevitelského úžasu zažil, když jsem v roce 1992 hrál Mercenary 3 od Novagen Software na tátově domácím počítači Atari ST, a od té doby toužím po tomto pocitu zvědavostí poháněného úžasu. Některé hry se k tomu za těch 31 let přiblížily, ale žádná z nich nedokázala podrbat to kočovné svědění tak jako Starfield v posledních týdnech.
Mezi hvězdami
(Obrázek: Bethesda Game Studios)HLAVNÍ PŘÍBĚHY
(Obrázek: Larian)
Starfield vs. Baldur’s Gate 3: Které z největších RPG letošního roku byste si měli zahrát jako první?
Předem je třeba říct, že nejnovější hru od Bethesdy nemám tak v oblibě jako naši recenzi Starfieldu. Osobně Starfield vnímám spíše jako nedokonalý klenot; nesmírně ambiciózní počin, který může být v jednu chvíli velkolepý a v další přízemní. Je to skvělá hra od Bethesdy, to rozhodně, ale možná není tou nejlepší svého druhu – mnoho z nich vytvořila sama Bethesda za posledních 15 let. Starfield není „Skyrim ve vesmíru“, jak kdysi před pár lety řekl Todd Howard, ale ve svých nejtišších momentech naprosto prospívá, protože málokteré studio dělá implicitní hrůzu tak jako Bethesda. Oblasti, ve kterých je naprosto nepřekonatelný, jsou však jeho velikost, rozsah a postava.
Možná si myslíte, že mé tvrzení o poslední inspiraci videoherním průzkumem před 30 lety je přehnané, ale není. V roce 1992 mi bylo pouhých šest let, a proto jsem si dobře vědom toho, že nostalgie mohla mé vzpomínky zkreslit. Ale Mercenary 3 (Mercenary III: The Dion Crisis, abychom mu dali nedělní název) značně předběhl svou dobu.
Mercenary 3 se rozprostírá ne na jedné, ale hned na několika planetách a umožňuje vám putovat po rozlehlém vesmíru plném taxislužeb, autobusových linek a lidí, s nimiž se můžete bavit. Po příletu na Eris je hlavní hrdina kvůli „záměně“ držen ve vazební cele. Dočkáte se polovičaté omluvy, jste propuštěni na ulici a je vám řečeno, že máte navštívit chlapíka jménem PC BIL. Dozvíte se, že prezidentka Margaret dosáhla konce svého politického působení. Dozvíte se, že se budou konat volby. Tomuhle PC BILovi se nedá věřit. Kandiduje na úřad a vykrucuje se podle zvráceného plánu. A jen ty ho můžeš zastavit.
(Obrázek: Novagen)
S tím se budete toulat po několika planetách pěšky, autem, autobusem (časování hodinek podle jízdního řádu) a vesmírnou lodí ve snaze překazit BILovi plány. Odhalíte BILovy nelegální obchody v oblasti daňových úniků, nezákonných těžebních kontraktů, manipulace s tiskem a nakonec i spiknutí s cílem spáchat vraždu. Budete proti němu kandidovat v politickém závodě a čelit pomlouvačné kampani hrubých rozměrů. Noviny otisknou pomlouvačné články o vaší osobě. Na obloze se začne objevovat BILova soukromá flotila špionážních lodí. To vše se děje ve hře z roku 1992, která vypadá jako výše uvedená a jejíž ústřední antagonista vypadá takto:
(Obrázek: Novagen)
Abyste BILa porazili, s polygonovým obličejem a vším všudy, budete muset podplatit tisk, vydavatele a vysílací společnosti. Najmete si soukromého detektiva, aby na toho hrozivého hnusáka vyšťoural špínu. Zmanipulujete jeho kasina a necháte ho zkrachovat. Podplatíte stavební firmy, postavíte vězení a uvězníte ho proti jeho vůli, shromáždíte výbušniny a provedete atentát – procestujete kvůli tomu celý vesmír.
Už jako šestiletý si živě vzpomínám, jak jsem byl ohromen velikostí a rozsahem Mercenary 3 a pozorně sledoval, jak se můj táta snaží svrhnout takového bezcitného bastarda videoherního padoucha. Vzpomínám si, že jsem v tu chvíli napůl pochopil sílu a potenciál videoher – vzpomínku, kterou jsem si od té doby nepochybně v hlavě přikrášloval.
Přesto mi tato vzpomínka vydržela, a přestože hry jako Skyrim, GTA Online, Minecraft a některé z nejlepších her s otevřeným světem, které jsem od té doby hrál, předvedly podobnou úroveň ambicí, je to právě Starfield, který mě skutečně vrátil v čase. Nejblíže k tomu měly hry jako Fallout, No Man’s Sky nebo Cyberpunk 2077, které se svým sci-fi retro-futuristickým rámcem blíží, ale nic mě neohromilo tak jako Starfield – a právě jeho rozsah, který dokáže ukázat a vyprávět, ho řadí na vrchol.
Do nekonečna
(Obrázek: Bethesda)
„Bude Starfield i v příštích letech dominovat v diskuzích o RPG hrách stejně jako jeho nepřímý předchůdce Skyrim?“
Je to velmi osobní záležitost, ale já miluji hledání nejvyššího přístupného bodu jakékoli mapy s otevřeným světem, než si vyberu určité místo v dálce, a zatraceně se snažím dostat se tam živý a kochat se jakoukoli divokou přírodou, scenérií a/nebo nepřáteli, na které cestou narazím. Z praktického hlediska mi putování na tyto vyhlídkové body a z nich umožňuje lépe pochopit samotnou mapu – ale vždycky je něco úžasného na tom, když vím, že na ten malý kousek země, na tu zchátralou farmu, na ten zdánlivě opuštěný ostrov, který vidím ze svého stanoviště, se dá dostat a prozkoumat ho, jen tak. Možná tam po příjezdu není nic skutečně hodnotného (dost často není), ale těší mě, že v těchto typech her to jde.
Například ve Skyrimu jsem poprvé objevil knihu Oghma Infinium, když jsem narazil na stanoviště Septima Signuse poté, co jsem ho spatřil ze střechy koleje Winterhold. Ve Falloutu New Vegas jsem pečlivě naplánoval přepadení Caesarovy legie z hor nacházejících se východně od jejich tábora. V Zaklínači 3 jsem vylezl na most Kear Trolde ve Skellige jen proto, abych mohl skočit do vody pod ním, protože, no, proč sakra ne?
A ve Starfieldu – ačkoli je většina těchto výprav rozložena mezi studium map, mezihvězdné lenošení a průzkum planet – jsem stejně jako ti nejneohroženější hráči mezi námi objevil celý nový svět zralý na drancování a plenění. Bude Starfield i v příštích letech dominovat RPG diskuzi stejně jako jeho nepřímý předchůdce Skyrim? Jistě jsme příliš blízko na to, abychom to teď mohli říct tak jako tak, ale bude to chtít trochu práce, když se vydáme do vesmíru ve větším a odvážnějším stylu, jako je nejnovější hra od Bethesdy. Kdo ví, třeba budu v roce 2054 na Starfield zpívat ódy – podobně jako dnes na Mercenary 3.
Máte chuť na 25 nejlepších RPG her, které jsou momentálně k dispozici? Samozřejmě, že ano! Podívejte se na ně na tomto odkazu