Nikdy jsem nebyl nejkoordinovanější člověk, ale ve hře Ghostrunner 2 jsem byl jedna velká pohroma. Hraní na výstavišti Gamescom 2023 bylo mou první zkušeností s rychlou akční sérií vývojářského studia One More Level a stačí říct, že zvyknout si na insta-killy na jeden zásah, běhání po stěně a procházení hákem mi trvalo trochu déle, než jsem si chtěl přiznat.
Dobrou zprávou je, že hra je skvělá. Zanedlouho jsem už s radostí klouzal po strmých kovových trubkách, házel šurikenové hvězdice na hořlavé sudy, odrážel kulky a prosekával si cestu samuraji v Ghostrunner 2. A to se mi podařilo. Mým skutečným pádem je, no, množství pádů. Vlastně hned z okraje většiny budov.
Padám kvůli tomu
(Obrázek: 505 Games)Gamescom 2023
(Obrázek: Gamescom)
GamesRadar+ je přímo na místě v německém Kolíně nad Rýnem, aby si zahrál nejočekávanější nové hry roku 2023 a dalších let. Další praktické ukázky, rozhovory, novinky a články najdete v centru zpravodajství z veletrhu Gamescom 2023, kde najdete všechny naše exkluzivní přístupy a reportáže.
Když se po dalším nešťastném pádu do záhuby znovu vynořuji, obracím se na vývojáře sedícího vedle mě. „Moc se omlouvám,“ kvílím plačtivě a jedním okem sleduji obrazovku, zatímco se vracím ven, abych se setkal se svým soupeřem: běháním po billboardech na zdi.
„To je v pořádku, je to těžká hra,“ odpoví mi až příliš laskavě a zamručí, když se opět dvojskokem dostanu do srázu a kromě několika nadávek nemám co říct ke svému počínání. Pro fanouška první hry by mělo být ovládání Ghostrunner 2 krokem vpřed, protože One More Level je pro své pokračování zjednodušil. Pro mě je však pouhé procházení tímto rozlehlým industriálním bludištěm za doprovodu temných synthwave beatů úkolem samo o sobě.
Vždy, když potkám nového nepřítele, zahučím a vychutnávám si možnost zdokonalovat své úkroky a bloky. Načasování je ve hře Ghostrunner 2 vším, stejně jako radost a nebezpečí zabití na jeden zásah. Podobně jako v Gungrave Gore jsem ještě nikdy nehrál akční hru, která by tak neúnavně toužila nikdy, nikdy nepolevit. Moje rychlé reakce jsou v plném proudu, protože se snažím dokonale vyvážit rovnováhu mezi soustředěním a neustálým pohybem. Sotva jsem se popadl a proskákal kolem další ocelové věže, už mám před sebou osm padouchů s pistolemi, které musím v rychlém sledu rozsekat na kostky. Ostatní deviaci mi pokukují po obrazovce, zatímco já proklínám nebesa nad nimi a pistolníky pod nimi. Všichni opět soucitně přikyvují.
Jednou z mých nejoblíbenějších činností ve hře Ghostrunner 2 je, kromě toho, že mi opravdu nejde plošinovka, hledání nových cest ke stejnému cíli. Jen během krátkého sezení v preview jsem dostal tři případy, kdy mohu zlikvidovat určité cíle v libovolném pořadí. Měl bych se chytit za tento plot a hned na to srazit jednoho z těch obávaných pistolníků dobře načasovaným úskokem? Nebo se mám dál snažit sjíždět ventilačními otvory a vyhazovat věci do vzduchu vrhacími hvězdicemi?
Jak už asi tušíte, během své předváděčky hry Ghostrunner 2 jsem často umíral. Uvědomuji si, že to nemusí být nutně špatně, protože smrt a respawnování probíhá tak rychle a plynule, že si někdy vůbec neuvědomím, že k němu došlo. V tom je krása frenetické hratelnosti Ghostrunneru: nenechá vás nad smrtí dlouho přemýšlet, abyste si ji vyčítali. Pokud něco, tak jsem se ve hře až příliš sžil s umíráním, protože jsem věděl, že se mohu vrátit s chytřejším přístupem.
Ghostrunner 2 vám nabízí spoustu způsobů, jak zdokonalit své dovednosti, ale skvěle vás seznámí i s novými. Když pomineme plošinovkové prvky a běhání po stěnách, ukazuje se, že si můžu kdykoli zahrát na skákačku přes švihadlo s ozvěnou blesku. Ani blokování kulek dokonalým parry mi nejde vůbec špatně. „Nejsi tak dobrý v pohybu, ale velmi dobrý v zabíjení,“ komentoval to můj zajatý kamarád vývojář a víte co? Já to beru.
Podívejte se na 25 nejlepších akčních her, které právě hrajete