Baldur’s Gate 3 je světem nekonečných možností, ale ty nejestetičtější se týkají vašeho šatníku. Experimentování s brněním a barvami látek je jednou z mých oblíbených kratochvílí, kdy jsem svého mnicha Dark Urge oblékl do majestátního tmavě zeleného hábitu a poté jsem aktualizoval oblečení Shadowheart, aby ladilo s jejími nápadnými bílo-blonďatými vlasy ve 3. aktu. Vyzkoušel jsem téměř všechny barvy ve hře a nikdy mě to neomrzí. Ale tím, že je Baldur’s Gate 3 tak krásně propracované fantasy CRPG, si občas musím připomenout, že to není simulátor života.
„Je to něco jako The Sims 4,“ vysvětloval jsem jednou ráno kolegům, „jen s větším množstvím krve, magie a vražd.“ Ač to zní bizarně, stále si za tímto přirovnáním stojím. Izometrické prozkoumávání Baldur’s Gate 3, které probíhá kliknutím, mi připadá jako druhá přirozenost, a přestože se to samé zpočátku nedalo říct o jeho tanky bosech a tahových soubojích, užívám si proměnu BG3 ve středověký zážitek, po jakém už léta toužím v Sims 4.
Sim-ple life
(Obrázek: Larian Studios)Gatecrashing
(Obrázek: Larian Studios)
Je to v podstatě hlavní postava, ale tím, že jsem zapomněl na Lae’zel, jsem se stal padouchem BG3.
Dobrá, budiž: v této hře nemůžete postavit hrad ani porodit čtyřčata. Ale mezi kradením obrazů snobským obchodníkům s uměním, sbíráním plyšových hraček do Karlachova stanu a vyšperkováním tábořiště náhodnými kusy nábytku nalezenými po celém FaerÛnu mi jako fanouškovi Sims něco na Baldur’s Gate 3 vždycky bylo povědomé.
Částečně za to může nádherně detailní menu pro tvorbu postavy, které připomíná na statistiky více zaměřenou verzi kultovního Create-A-Sim od EA. Nyní, když Larian v patchi 3 přidal Magické zrcadlo, je nyní v mém táboře úžasný nový způsob, jak kdykoli během hraní vstoupit do tohoto režimu tvorby postavy a upravit účes, barvu očí, piercing, tetování, make-up a dokonce i hlas mého Tava. Bohužel tak nemůžete učinit u žádného ze společníků – „jsou velmi nároční na své vlasy,“ vysvětlil Larian na Twitteru – ale beru, co se dá.
Změna celého vzhledu mé postavy v průběhu jejího průchodu příběhem jí dodává nové vrstvy komplexnosti. Stejně jako dramatická změna účesu Shadowheart odráží výrazný posun v její osobnosti, i já svého drowího druida okamžitě posílám na malou proměnu a před konfrontací s Baneovými vyvolenými odcházím s novou sadou melírů.
V The Sims 3 Medieval, mém nejoblíbenějším spin-offu EA posledních let, sice melír a tetování na krku neexistovaly, ale osvěžení účesu i brnění před účastí na Gortashově obřadu působí jako pravý moment ze Sims 4. Koneckonců je to v podstatě jako plánování slavnostního oblečení. Dokonce jsem se během krvavé lázně zastavil, abych se posadil na jeho trůn.
(Obrázek: Larian Studios)
Přistupovat k Baldur’s Gate stejným způsobem, jakým přistupuji k The Sims 4, mi pomáhá rozptýlit spoustu mých obav z D&D nováčků.
Když pominu sartoriální vkus, dalším způsobem, kterým mi Baldur’s Gate 3 připomíná The Sims 4, je samotná romance. Vybudovat si souhlas se svými společníky je stejně složité jako přimět dva Simíky, aby se do sebe zamilovali, a já ani nemám fotoaparát v telefonu, abych si mohl pořídit drzé selfie a sýr na cestě k pevnějšímu přátelství. Kdykoli vidím, že objekt mých sympatií schvaluje mé činy, okamžitě zkontroluji měřič našeho vztahu, abych zjistil, jak si v jejich hodnocení vedu. Čím vyšší je můj souhlas, tím větší je pravděpodobnost, že je budu později namlouvat(ho) – podobně jako jsou romantické snahy v The Sims 4 úspěšnější, když máte vyšší základní přátelství. Dokonce i plně mo-kapované dialogy a cutscény ve hře Baldur’s Gate 3 připomínají The Sims 2, protože animace předcházející většině významných okamžiků v životě Simíka se vymykají izometrickým úhlům kamery běžného hraní.
Mně osobně přístup k Baldur’s Gate stejným způsobem, jakým přistupuji k The Sims 4, pomáhá rozptýlit spoustu mých obav z D&D nováčků. V rozsáhlém fantasy dobrodružství od Larianu se toho dá samozřejmě dělat mnohem víc než jen klikat pravým a levým tlačítkem myši na předměty a interagovat s nimi, a osvojit si sloty na kouzla a krátké odpočinky je úplně jiný příběh. Přesto je využívání klidnějších chvil simulací něco, co mě nesmírně baví, ať už jde o barvení Karlachova oblečení na růžovo nebo kradení rustikálního vybavení z domů náhodných lidí. V mém tábořišti sice chybí trůnní sál, ale jakmile skončím s nájezdy na město, bude se v mžiku čím dál víc podobat královskému paláci ze Sims 3 Medieval.
Ve volných chvílích jsme také dělali rozhovory se zvířaty ve hře Baldur’s Gate 3.