Natočit film podle bouřlivého života Napoleona Bonaparta vyžaduje odvahu velikosti dělové koule. Nejenže půjdete v hlubokých stopách pěti a půl hodinového Napoleona (1927) Abela Gance a sedmihodinové Vojny a míru (1966/7) Sergeje Bondarčuka – dvou mistrovských děl kinematografie -, ale odvážíte se šlápnout tam, kde selhal velký Stanley Kubrick.
Poté, co tento vizionářský filmař dobyl hvězdy filmem 2001: Vesmírná odysea, se slavně pustil do natáčení svého filmu o Napoleonovi. Hodně četl. Prozkoumal vzdálené lokace. A přemluvil rumunskou lidovou armádu, aby pro bitevní scény nasadila 40 000 vojáků a 10 000 jezdců.
Kubrick, který sliboval „nejlepší film všech dob“, byl však nakonec poražen, sražen na kolena neúměrně vysokými náklady na toto mohutné dílo. Přišel Ridley Scott. Scott samozřejmě montuje gargantuovské produkce (Gladiátor, Království nebeské, Exodus: Bohové a králové), jako by to byli vojáci na chleba, které si ráno namáčí do vajec. Napoleon se dá do pořádku? To není problém.
„Znal jsem Stanleyho Kubricka,“ říká v rozhovoru pro Total Film. „Scénář mi poslala jeho pozůstalost, aby mi řekla: „Chceš se na to podívat?“ Ale bylo to od narození do smrti – celých devět yardů. Napoleon svedl 66 bitev. 66 bitev [na plátně] nezvládnete. Takže musíte udělat nějaká rozhodnutí.“
PŘIHLÁSIT SE!
(Obrázek: Scott Council/Total Film)
Tento článek poprvé vyšel v časopise Total Film – předplaťte si ho zde, abyste ušetřili na obálce, získali exkluzivní obálky a nechali si ho každý měsíc doručit až ke dveřím nebo na své zařízení.
Rozhodnutí rozhodnutí
(Obrázek: Sony)
Scott oznámil, že se bude věnovat Napoleonovi 14. října 2020, tedy ve stejný den, kdy skončilo natáčení Posledního souboje. Pracuje rychle a 62denní natáčení – ano, pouhých 62 dní, což je pro film takového rozsahu směšné – zahájil v únoru 2022. V té době už byla všechna výše zmíněná rozhodnutí učiněna. Pryč bylo dětství („Šlechta třetí kategorie bez peněz, z Korsiky,“ krčí rameny Scott).
Film se měl zaměřit na období od roku 1793, kdy Napoleon při obléhání Toulonu porazil roajalistické povstalce a kdy byla Marie Antoinetta popravena gilotinou, do roku 1821, kdy Napoleon zemřel ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena. Zinscenuje šest velkých bitev, přirozeně včetně Waterloo, ale klíčem k rozluštění této těžkopádné válečné truhly bylo udělat z ní studii postav. V centru pozornosti byl vztah Napoleona a Joséphine.
„Byl to tak mocný muž, který byl bezpochyby diktátorem a sotva benevolentní – co řekl, muselo jít stranou,“ myslí si Scott. „A přesto byl na jedné straně zranitelný vůči ženě. Byl okouzlený, unešený. Nemyslím si, že by to byl nějak zvlášť sexuálně založený typ postavy. Joséphine jako kurtizána byla fyzicky působivá a přežila ve vězení. Do vězení se dostala, když byl popraven její manžel [Alexandre de Beauharnais, politik a generál Francouzské revoluce]. Děti jí byly odebrány. Ve vězení se dozvěděla, že aby se vyhnula gilotině, je lepší otěhotnět. Musela se tedy takříkajíc obléknout, najít si nejpříjemnějšího muže, s nímž by mohla chtít spát, a pokusit se otěhotnět.
„Nejlepší bylo najít si muže, který by ji miloval a který by jí zaplatil,“ pokračuje. „Uvědomila si, že nemá jinou možnost než přijmout toho průměrného poručíka, který byl vlastně na pokraji toho, aby se stal generálem, protože dobyl Toulon. Zbožňoval ji, což byl počátek jeho dopisů, když byl od ní pryč, které byly ve své sexualitě a rozpustilosti téměř dětské. V době, kdy začal růst v postavení a hodnosti, si ho začala všímat. Stal se císařem Francie a ona se stala císařovnou. Teď jí to zjevně imponuje. Miluje ho? Nevím, potřebuje ho? Určitě. Takže už teď si myslím, že tenhle příběh je zajímavější než spousta bitev.“
Scott a jeho tým prokázali patřičnou pečlivost, pokud jde o hloubkový výzkum muže, kterého režisér označuje za „nejprozkoumanější nebo nejprobádanější osobu v dějinách“. Mezi dohodnutými fakty však byly mezery a rozpory, což znamená, že bylo třeba spojit tečky. Použití trochy dohadů není něco, nad čím by se Scott hodlal rozčilovat. „Zbytek se stává domněnkou,“ krčí rameny. „Natočil jsem spoustu historických filmů. Zjistil jsem, že čtu zprávu někoho jiného 100 let po události. A tak si říkám: „Jak moc to romantizují a rozvádějí? Jak moc je to přesné?“ Vždycky mě pobaví, když mi kritik řekne: „Tohle se v Jeruzalémě nestalo.“ Říkám: „Byl jsi tam? To je ta zasraná odpověď.““
Herecké stanice
(Obrázek: Sony)
Pro roli velkého muže – nebo spíše malého muže (i když po pravdě řečeno, metr osmdesát nebyl na tehdejší dobu malý a Britové Napoleonovu zmenšenou postavu zlomyslně zveličovali) – se Scott obrátil na Joaquina Phoenixe. Tato dvojice již dříve spolupracovala na filmu Gladiátor, kde Phoenix hrál císaře Commoda. Scott od té doby už několikrát s něčím laškoval, ale Napoleon byl ten, který rtuťovitého herce přiměl kousnout. Zde byla role skutečným bohatstvím pro každého herce, který touží po komplexnosti. Stejně jako byl Napoleon autokrat, který zavedl mnoho liberálních reforem, tak v něm bojovaly protichůdné prvky: ambice, rozbujelé ego, pochybnosti, loajalita, násilí, zranitelnost. Jodie Comerová byla mezitím obsazena do role Joséphine, což je rovněž švestková role plná kluzkých rozporů. Herec z Posledního duelu však musel odstoupit kvůli kolizi s časovým rozvrhem, když si COVID-19 vynutil změnu termínu natáčení. Místo ní přišla Vanessa Kirby.
„Teď jako císař musí mít nástupkyni,“ říká Scott o filmu, který přeskakuje mezi ložnicí a bojištěm. „Ale nástupce nepocházel od ní. To bylo nemožné. Kvůli minulé historii pravděpodobně několika potratů. A potraty v té době byly brutální. Používala se síra a arzenik. Takže se museli rozvést. Rozvod byl emocionálně katastrofální pro Napoleona, který nesnášel, že to musí udělat, ale tlak byl jasný: musel to udělat.“
Vzniká tak masité drama, které vyžaduje, aby oba herci předvedli svou hru. Jenže jak se to povedlo? Scott je proslulý rychlým natáčením podle storyboardů, zatímco Phoenix je jeho pravým opakem, trvá na prozkoumání každé repliky z každého úhlu a odmítá se trefit do puntíku.
„Když čtu scénu, chápu geometrii a dokonce i pohyb,“ prohlašuje Scott. „Takže začnu kreslit dialogovou scénu. A musíte se na to dívat s herci. Oni řeknou: „Počkejte, nemůžeme si o tom aspoň popovídat?“ Já řeknu: „No, můžeme si o tom popovídat, ale líbí se vám to?“ Oni řeknou: „Jo.“ Tak já řeknu: „Proč si o tom povídáme, pojďme to kurva udělat.““
Scott to nikdy nepřizná, ale má i něžnou stránku. Mnohé skvělé herecké výkony ve svých filmech možná přejde jednou prohozenou větou („Jsem velmi dobrý v castingu“), ale postavy jako Thelma a Louise nevzniknou, pokud režisér neumí pracovat s herci a nemá k nim plný respekt. Režisér, který je primárně považován za stylistu, dokáže rozebrat mechaniku a dynamiku scény s těmi nejlepšími. A tak se stalo, že za ním Phoenix přišel dva týdny před natáčením, že je ztracený, a společně workshopovali každou scénu.
„Joaquin mě udržuje v poctivosti,“ usměje se Scott, když mu je předloženo, že Phoenix by určitě nikdy nepřijal, aby se objevil na place a znovu vytvořil storyboardy. Málokdo by si dovolil Scottovi odporovat se všemi jeho znalostmi a úspěchy, rozhodností a neprůstřelným sebevědomím, ale Phoenix je jedním z nich. „On řekne: „Ty to vážně chceš dělat?“ Já řeknu: „Jo.“ S Joaquinem máme velmi dobrý vztah, protože je to debata o titulu. Můj největší kompliment bude: „Kriste všemohoucí, tohle mě nikdy nenapadlo.“ To je ten nejlepší kompliment.“
Battlegrounds
(Obrázek: Sony)
A tak tedy k bitvám. Na ty koneckonců přijdou sázkaři, i když zůstanou kvůli politikaření a polštářovým řečem. Napoleon, brilantní vojevůdce, jehož tažení se dodnes studují na vojenských akademiích po celém světě, se postavil Rakušanům a jejich italským spojencům, vedl vojenskou výpravu do Egypta, vedl válku třetí koalice proti Spojenému království, Rakouskému císařství, Ruskému impériu, Neapoli, Sicílii a Švédsku a mnoho dalšího.
Jak řekl Scott nahoře, 66 bitev. Dalo by se říci, že Bonaparte má na svědomí šest milionů mrtvých civilistů a vojáků během napoleonských válek – tento životopisný film není žádnou oslavou a snaží se vyhnout klišé, jako jsou vzletné proslovy -, ale jeho strategickému myšlení se nic nevyrovná. V bitvě u Slavkova, která je zde úžasně ztvárněna, rychle ukončil válku třetí koalice tím, že vylákal nepřátelské síly na ledové jezero a pak ho ostřeloval palbou z děl.
V Napoleonovi je každá bitevní scéna inscenována jinak a každá z nich vás ohromí. Scott je stejně jako jeho námět mistrovským stratégem a i po 128 letech kinematografie a nespočtu ohromujících bitev, které natočili takoví tvůrci jako Welles, Kurosawa, Lean, Peckinpah nebo Jackson – o Scottovi samotném ani nemluvě – se mu daří zachytit nové obrazy, které zasáhnou jako mušketová koule mezi oči.
„Děkuji, že to říkáte, ale takový už jsem,“ říká. „Jako reklamní režisér [v 70. a 80. letech] jsem byl velmi, velmi úspěšný. Pravidelně mě vysílali do USA, abych natáčel reklamy jako tenhle hvězdný prokletý reklamní režisér. Měl jsem tendenci být hodně akční. Vždycky jsem točil sport, hodně jsem točil americký fotbal. Ta akčnost, myslím, také pochází z…“ Vzácná pauza. „To nejlepší, co jsem pro svou kariéru mohl udělat, bylo, že jsem chodil na umělecké školy, na které jsem chodil. Opravdu umím kreslit. Po sedmi letech umělecké školy by to člověk měl sakra umět. Všechny storyboardy si nakreslím sám. Každý záběr je nakreslený od detailních až po střední záběry. Lokace, které jsem ještě nenašel – představím si místo Tak to místo budeme hledat. Vizuální vyprávění je moje silná stránka. Proto je pro mě velmi snadné zvládnout osm nebo jedenáct kamer najednou.“
Scott natáčel dvě reklamy týdně a obsluhoval kameru u všech. To přenesl i do své filmové tvorby. „Na Vetřelci jsem byl jediným operátorem – jedné kamery,“ říká. „Byl jsem jediným operátorem – jednou kamerou – u Duelantů. Legenda. Thelma & amp; Louise. U všech těchto věcí jsem obsluhoval kameru. A tak přesně vím, co mi objektiv dá. Dnes se to vyvinulo v šest až osm až jedenáct kamer. Takže budu sedět v přívěsu. Budu mít takovéhle monitory [roztáhne ruce, aby naznačil banku obrazovek]. Budu tam sedět a mluvit s každým operátorem.“
Jeho téma se rozhořívá. „Každá scéna je geometrická. Tím, že máme 11 až 14 kamer, jsme Napoleona natočili za 62 dní. Gladiátora 2 teď dělám za 54 dní, protože nedělám 50 záběrů jednou kamerou, na jeden záběr, a pak se otočím. Takovou normální bojovou [scénu], která by mohla trvat třeba měsíc, natočím za šest dní. Takže úspory jsou kolosální.“ Ano, pokud měl někdo velet Napoleonovi, aby se dostal do formy, byl to Scott. Co se to říká o filmových režisérech? Musí být jako generál, který velí armádě.
Napoleon vstupuje do kin 22. listopadu 2023. Další připravované filmy najdete v našem průvodci daty premiér filmů v roce 2023.
Tento článek poprvé vyšel v čísle 343 časopisu Total Film, které si můžete koupit online zde.
(Obrázek: Sony/Total Film)