Kdo je vlastně Hideo Kojima? Tvůrce a režisér série Metal Gear Solid a postapokalyptické sci-fi Death Stranding z roku 2019 je považován za jednoho z nejlepších režisérů herního průmyslu. Jakkoli je však Kodžima aktivní na sociálních sítích, kde často nechává vlát svou cinefilní vlajku, život tohoto muže zůstává většinou neznámý.
Nový dokumentární film Hideo Kojima: Connecting Worlds režiséra Glena Milnera životní příběh svého subjektu tak docela nevypráví. Nevěnuje vůbec žádný skutečný čas tomu, aby se ponořil do rozpadu vztahů mezi Kodžimou a Konami, japonským herním gigantem, který zbohatl na výrobě her, jako je série Metal Gear Solid – a není v něm ani zmínka o Silent Hills, Kodžimově zrušené hororové hře, které slavně předcházel P.T., krátký „hratelný teaser“ hororový počin z roku 2014. Dokument se ve své hodinové stopáži věnuje spíše sondě do Kodžimova uměleckého díla a osobnosti a odhaluje excentrického, sebevědomého mikromanažera, jehož opakující se vypravěčské motivy a zádumčivá touha propojit svět mají kořeny v dětství plném zvědavosti.
Vedle rozhovorů s Kodžimou se v dokumentu objevují také rozhovory s jeho spolupracovníky ze studia Kojima Productions, kolegy z branže a hollywoodskými přáteli, jako jsou Norman Reedus, George Miller, Grimes a Mads Mikkelsen, aby poskytli vlastní pohled na Kodžimovu neprůhlednou genialitu. Po světové premiéře na filmovém festivalu Tribeca vám přinášíme osm věcí, které jsme se z filmu dozvěděli o Hideo Kodžimovi a vzniku Death Stranding.
Death Stranding byl riskantní počin
(Obrázek: Kojima Productions)
Aby režisér Glen Milner řádně nastolil emocionální sázku, otevírá dokument nejasným přehledem Kojimova odchodu ze společnosti Konami (nikdy není zmíněn jménem) a znovuzaložení Kojima Productions pod hlavičkou Sony. Film začíná v roce 2016 – je zde záběr na Kojimu, jak rozbaluje nový počítač do kanceláře – a začátek vývoje Death Stranding.
Ačkoli je Kojima významnou postavou herního průmyslu, musí ještě hodně dokázat, když je sám. Ve společnosti Konami bylo Kodžimovým úkolem podle jeho slov „chránit zisky“ a značku společnosti. V době, kdy pro Konami vyvíjel hry, byla společnost dostatečně velkým subjektem na to, aby podporovala týmy i při komerčních neúspěších. Nyní je však Kodžima nezávislý a Death Stranding je originálním konceptem v mediálním ekosystému, kterému dominují osvědčené intelektuální vlastnosti. Kojima ve filmu říká: „Když něco pokazím, nedostanu výplatu.“ V tomto případě je to ale jenom otázka času.
Death Stranding navíc není přímočará akční hra. Death Stranding, který sleduje některé Kojimovy osobní filozofické a politické názory, místo toho staví hráče do role kurýra, jehož úkolem je doručovat balíčky do kolonií a obnovit satelitní síť, a to vše při cestě rozsáhlými postapokalyptickými Spojenými státy, které jsou ovládány monstry. Kojimův vlastní tým, který kladl důraz na cestování pro jednoho hráče, přežití a melancholickou náladu, jež se nyní zdá být předzvěstí pandemie Covid-19, se nad původním konceptem hry pozastavil. Podle Kojimy se všichni setkali s „převážně negativní odezvou“.
Smrt Kojimova otce vedla k jeho herní kariéře.
(Obrázek: Konami)
Kniha Connecting Worlds není zdaleka podrobným životopisem Kodžimy. Kojima se sice zmiňuje o svých rodičích a dětství v Ósace, ale vizuální důkazy o Kojimově výchově neuvidíme. Žádné rodinné fotografie, žádné domácí filmy. Dokonce se nedozvíme ani jména Kodžimových rodičů.
Něco málo se však o nich dozvíme. Kojima ve filmu zmiňuje, že smrt jeho otce mu v podstatě umožnila živit se videohrami. Jak Kojima vysvětluje, videohry měly na přelomu 70. a 80. let v Japonsku nechvalnou pověst. Kojimova matka však synovy ambice akceptovala. Kojima říká, že jeho širší rodina se domnívala, že mrhá svými vyhlídkami, a že naprosto jistě věděl, že by to neschvaloval ani jeho otec. Zní to bezútěšně, ale čím by byl Hideo Kodžima dnes, kdyby poslechl svého otce?
Kojima je mikromanažer
(Obrázek: @HIDEO_KOJIMA_EN)
Možná to není překvapivé vzhledem k tomu, že při výrobě her se spolupracuje shora dolů, ale Hideo Kojima otevřeně přiznává, že je něco jako mikromanažer. Ochotně se zapojuje do mnoha aspektů produkce. Ve filmu se Kojima pouští do dlouhých diskusí o zdánlivých maličkostech, jako je například rozvržení silnic nebo výběr barev v HUD na obrazovce.
Kojima vtipkuje, že kontroly chyb provádí ve svých snech. Některé mluvící hlavy ve filmu, jako například zpěvačka CHVRCHES Lauren Mayberryová, se ptají, zda Kodžima vůbec spí.
Kojimovy filmové vlivy
(Obrázek: Columbia Pictures)
Není žádným tajemstvím, že Hideo Kodžima miluje filmy. „70 % mého těla je tvořeno filmy,“ stojí v biografii na jeho anglicky psaném Twitteru. V dokumentu Kodžima říká, že film je pro jeho bytost „jako sluneční světlo“.
Film o Kodžimovi se přirozeně noří do jeho lásky k filmovému umění. Herní režisér jmenuje několik svých oblíbených autorů, jako jsou David Lynch, David Cronenberg a Stanley Kubrick; takové odhalení může osvětlit některá Kojimova minulá díla, například převažující protiválečná témata, která se objevují jak v Kubrickově Dr. Divnoláskovi, tak v Kojimově Metal Gear Solid.
Dokument odhaluje přinejmenším jeden film, který Kodžima promítal vývojářům Death Stranding: životopisný film Loving Vincent z roku 2017. Film režírovaný Dorotou Kobielou a Hughem Welchmanem vypráví o životě Vincenta Van Gogha a tragických okolnostech jeho smrti, přičemž se neotřelým způsobem snaží animací napodobit styl Van Goghových slavných obrazů.
Kojima výslovně neuvádí žádný důvod, proč vývojářům Death Stranding promítl Loving Vincent. Mohl to být právě pokleslý tón filmu, který chtěl Kojima pro hru použít. Možná to byla jeho ochota experimentovat, kterou chtěl Kojima po svých tvůrcích také. Možná to byla prostě strhující výtvarná stránka filmu, kterou chtěl všechny inspirovat. Možná to bylo všechno dohromady.
Hvězdy Death Stranding to těžko chápaly.
(Obrázek: Sony)
Kojimova láska k filmům se vztahuje i na jeho videoherní tvorbu, k Death Stranding se připojila hrstka artových i hollywoodských hvězd.
Držitel Oscara Guillermo del Toro, který propůjčil svou podobu jedné z postav ve hře, je jedním z Kodžimových nejhorlivějších příznivců a zřejmě to byl právě on, kdo Kodžimu spojil s herci, jako jsou Norman Reedus, Lea Seydoux a Mads Mikkelsen. Reedus v dokumentu vtipně popisuje, jak se s Kodžimou seznámil prostřednictvím del Tora, který mu předem zavolal a instruoval ho, aby prostě řekl „ano“ všemu, co mu Kodžima řekne.
Všichni herci přiznávají, že pro ně bylo těžké Death Stranding pochopit. Troy Baker, který hraje antagonistu Higgse Monaghana, říká, že mu musel příběh „kapat“, aby ho pochopil. Mezi tím a náročnou produkcí, která zahrnovala rozsáhlý voice-over a motion-capture výkony, není divu, že Death Stranding šel několika lidem přes hlavu. Všichni zúčastnění herci však tvrdí, že si jednoduše dovolili Kodžimovi „důvěřovat“, stejně jako každému filmovému režisérovi, a zjistili, že se jim tato důvěra vyplácí.
Hideo Kodžima ve svých hrách zastává protiválečnou politiku
(Obrázek: Konami)
Kojima v dokumentu prozrazuje, že jeho rodiče přežili druhou světovou válku a prožili tolik utrpení, aniž by skutečně pochopili jeho plný rozsah. Film rámuje Kodžimův pacifismus zděděnými traumaty, což může vysvětlovat, proč hry jako Metal Gear Solid, jakkoli jsou cool, nectí válečné hrdinství jako jiné videohry.
Kojima říká, že mu válečné hry připadají „nepříjemné“ a že když se kolem roku 1986 pustil do tvorby her, „nechtěl zobrazovat boj jako hrdinství“. Každý, kdo hrál sérii Metal Gear, vám řekne, že přímý boj je sotva tím pravým způsobem, jak je hrát, a že stealth není jen jedinou schůdnou možností, ale vyžaduje preciznost, abyste se trefili, jinak riskujete, že se hráč vystaví nebezpečí.
Jak výstava Japan Expo 1970 vedla ke vzniku Death Stranding
(Obrázek: Kojima Productions/505 Games)
Kojima popisuje své dětství jako introvertní, ale plné zvědavosti. Od reálného světa často unikal prostřednictvím sci-fi literatury a populární kultury. Taková hyperaktivní představivost měla i své nevýhody, protože Kojima prozradil, že se bál po škole sám vcházet domů, protože jeho rodiče pracovali dlouho do noci. Ani v dospělosti Kojima nesnese být sám ve tmě.
Toto odhalení v dokumentu by mohlo vysvětlovat P.T. Kojima v rozhovoru pro Eurogamer v roce 2012 řekl, že má zájem vytvořit hororovou hru právě proto, že je „tak trochu strašpytel“, takže by mohl vědět, jak vyděsit publikum tak, jak to veteráni žánru nedělají. O několik let později Kojima zapálil herní svět hratelnou ukázkou P.T., zamýšleného pokračování Silent Hillu, které společně režírovali Kojima a Guillermo del Toro a které bylo bez okolků zrušeno.
Kojimova dětská zvědavost však podnítila fascinaci světem mimo jeho čtvrť v Ósace. V roce 1970 se v jeho rodném městě konala Světová výstava v Japonsku neboli Expo ’70. Kojima říká, že to bylo poprvé, kdy se setkal s lidmi z celého světa a viděl je. Na většině atrakcí veletrhu byly předváděny nejmodernější technologie – archivní záběry v dokumentu ukazují, jak si lidé zkoušejí „videotelefony“ -, což Kodžimu utvrdilo v přesvědčení, že technologie jsou cestou ke světovému míru. Je těžké nevidět, že Kojima přistupuje ke hrám stejným způsobem – ve hře Death Stranding jde především o snahu spojit lidi ve světě, který je izolovaný.
Jak vidí Kojima Death Stranding ve světle pandemie
(Obrázek: Sony)
Hra Death Stranding vyšla poprvé pro konzole PS4 8. listopadu 2019. V prosinci se na titulní stránky novin dostaly první případy nového koronaviru a v březnu 2020 svět zaznamenal rozsáhlou karanténu.
Death Stranding se neodehrává v apokalypse způsobené virem přenášeným vzduchem. Ale ponurá atmosféra hry se vedle témat kolektivní izolace, rozkladu společnosti a všední, ale nezbytné potřeby práce hodí k realitě, kterou během globální pandemie zažilo tolik lidí. Portály jako NPR komentovaly děsivou předvídavost Death Stranding jako „rozšířenou meditaci o smrti, samotě a spojení“ a „tichou reflexi o způsobech, jakými k sobě stavíme mosty i v nebezpečí“.
Nyní se k náhodně načasovanému příběhu hry vyjadřuje v dokumentu Hideo Kodžima a další zúčastnění. Několik z nich vtipkuje, že Kodžima je „poloviční prorok“, zatímco del Toro nabízí ostřejší postřeh, že Death Stranding byla „hra Covid předtím, než se Covid [stal]“. Kojima ze své strany odmítá jakoukoli představu, že by viděl do budoucnosti. Jediné, co chtěl a stále chce, je, aby hry spojovaly lidi po celém světě.
Zde je absolutní, definitivní a naprosto nezpochybnitelné pořadí nejlepších her Metal Gearu