V posledních letech vylezla z krypty na plátna kin čerstvá bestie: pokračování starších filmů. Na rozdíl od restartů nebo remaků – které zcela resetují IP a začínají znovu od nuly – navazují legacy sequely (neboli requely) přímo na původní příspěvek do série, často ignorují další pokračování a těží z klasických postav.
Tento fenomén je často (i když ne výhradně) spojován s horory – například s trilogií Halloween Davida Gordona Greena – a zdá se, že získává na popularitě: jen letos jsme tu měli Evil Dead Rise, Scream 6, Saw X a The Exorcist: Believer, které se různými způsoby snažily vzkřísit své franšízy. Ale funguje to?
PŘIHLÁSIT SE!
(Obrázek: Total Film/20th Century Studios)
Tento článek poprvé vyšel v časopise Total Film – předplaťte si ho zde, ušetříte na obálce, získáte exkluzivní obálky a každý měsíc vám bude doručen až domů nebo na vaše zařízení.
Čísla z pokladen kin naznačují, že ano. Horor je notoricky známý žánr, na kterém se dá vydělat, a vdechnutí nového života starým kouskům skýtá zajímavé možnosti, zvláště když některým sériím může prospět prořezání minulých dílů. Výsledkem může být multiverzum typu „vyber si sám“, které fanouškům poskytne možnost prozkoumat více příběhových vláken, aniž by se cokoli vypsalo z kánonu.
Možná širší otázkou však je, zda jsou starší pokračování ze své podstaty lepší než tradičnější remaky. Některé z nejlepších hororů všech dob (Věc Johna Carpentera, Moucha Davida Cronenberga) jsou remaky, které ukazují, že úplné přenastavení časové linie – ale zachování hlavní myšlenky – může přinést strhující výsledky.
Skutečný důvod, proč pokračování starších filmů zažívají v současnosti takový rozmach, je však možná lidštější: nostalgie. Se seriály, jako je Stranger Things, které čerpají z popkulturních studnic minulých let, je ohlédnutí do minulosti velkým byznysem a přilákat diváky remixy klasických kánonů – aniž by se museli vázat na slabší pokračování – dává obchodní smysl.
Existují však náznaky, že se může dostavit únava diváků, protože film Vymítač ďábla: Věřící si o premiérovém víkendu nevedl dobře. Vzhledem k plánovaným dalším dvěma pokračováním trilogie Blumhouse o posedlosti by se možná mělo ukázat, že ať už se jedná o zavedené značky, nebo o novinky, studia by si měla nejlépe pamatovat starou mantru Pixaru, že „příběh je král“, a že s dobrými pocity se dostanete jen tak daleko.
Tento článek se poprvé objevil ve vydání Total Film’s Bikeriders a stále si ho můžete koupit zde.
Další informace najdete v našem průvodci všemi novými horory, které se chystají do kin.