Když jsem vyrůstal, táta mi vždycky vyprávěl o mém iráckém původu. Když v 17 letech emigroval do Spojeného království, potkal mou mámu a zbytek je historie. Spojit se s tímto dědictvím pro mě bylo vždycky dost obtížné, jediným prostředkem k jeho oslavě byla naučená kuchyně předaná od tátovy matky. Stejně jako první dojmy mnoha lidí, když slyší slovo Irák, i já jsem byl vždy varován, že je to nebezpečné a válkou zmítané místo, kterému je lepší se vyhnout. Zatímco kamarádi se chlubili svými evropskými kořeny a navštěvovali je o letních prázdninách, návštěva Bagdádu – rodiště mého otce – pro mě nikdy nepřipadala v úvahu. Slyšel jsem vyprávět o hrůzách dnes již mrtvého diktátora Saddáma Husajna a režimu, který na obyvatelích Bagdádu, zejména kurdského původu, uplatňoval. Dozvěděl jsem se o pádu Bagdádu, který se odehrál v roce 2003, bitvě, která uvrhla město do války s britskými a americkými koaličními silami. Byl jsem dobře informován o své historii, ale byla plná násilí a smutku.
Jednou z krás série Assassin’s Creed od Ubisoftu je, že umožňuje lidem vydat se do historie a učit se v rámci virtuálního prostředí, a k tomu mi Assassin’s Creed Mirage poskytl malý vhled do skutečné krásy toho, co Irák je a byl. Hra se odehrává v Abbásovském chalífátu, založeném v roce 750 n. l., a uvrhla mě do rušného Bagdádu plného barev, života a charakteru. Podle výzkumu tohoto období, který provedla Al-Džazíra, se vůdce jménem Al-Mansure rozhodl vybudovat irácké město tak, jak leží mezi řekami Tigris a Eufrat. Jeho výhodná poloha zajistila městu více než dostatek potravin a vody.
Na radaru
(Obrázek: Ubisoft)
Pro více informací o hře Mirage se podívejte na naše nedávné převzetí hry Assassin’s Creed Mirage On the Radar
Je něco zvláštního na tom, když vezmete do ruky a spustíte hru, která v sobě skrývá kus vás, ať už to zní jakkoli lacině. Budu upřímný: o historii Bagdádu jsem byl poměrně málo informovaný. Když jsem se dozvěděl o tom, že město jako by stálo v centru tehdejšího moderního světa, zůstala mi pusa dokořán. Hra ukazuje krásné proplétající se kruhové ulice Bagdádu a ukázala mi nádherné paláce, které byly domovem města, a také Dům moudrosti. V této titánské knihovně se nacházely glóby s vědomostmi a texty o známém světě – kromě toho, že to bylo osvěžující seznámení s kradmou hratelností, kterou hráči AC znají a milují, mi převzetí vlády nad Basimem umožnilo navštívit město, které pravděpodobně v dohledné době neuvidím.
Mirage vs. realita
(Obrázek: Ubisoft)OČIMA PŘESNÁ PŘESNOST
(Obrázek: Ubisoft)
Ztvárnění Bagdádu z 9. století ve hře Assassin’s Creed Mirage je tak přesné, až to historika rozplakalo
Touto optikou je pro mě z hlediska ponoření do hry obrovským doplňkem hlasové představení s výchozí volbou arabštiny. Angličtina byla jedinou výchozí hlasovou volbou dostupnou ve všech hrách Assassin’s Creed, které vyšly před Mirage (pokud je mi známo), a to je pro mě taková velká věc. Většina arabštiny, se kterou jsem se kdy ve videohrách setkal, pocházela od teroristů nebo nějakého hrozivého padoucha se zbraní v ruce – až do té míry, a jsem si jistý, že mohu mluvit za mnoho hráčů z Blízkého východu, když to řeknu, že to začalo hraničit s urážlivostí a nudou. Ve spojení s malebným prostředím Bagdádu ve hře AC Mirage se arabštině dostává krásného znovuuvedení do povědomí hráčů jako starobylému, ikonickému jazyku.
Arabská hudba mi navíc vždycky naháněla husí kůži, zejména irácké soubory, které mi táta pouštěl, když jsem byl mladší. Procházení ulicemi Bagdádu, utíkání před strážemi nebo plnění misí v roli Basima otevírá hráčům nádherná hudební vystoupení, která působí tak autenticky. I pouhé psaní o tom mi nahání stejnou husí kůži – na arabské hudbě je prostě něco tak podmanivého a inspirativního a vidět ji použitou a oslavovanou v tak rozsáhlé herní sérii je neuvěřitelné.
„Nakonec je těžké vyjádřit slovy pocit, který zažíváte, když se cítíte uznávaní v něčem, co tolik obdivujete a milujete.“
Stejně tak někteří hráči, kteří se vrhnou do této hry, možná nebyli dosud vystaveni kultuře Blízkého východu, proto je vědomí, že miliony hráčů mohou vidět skutečné umění a krásu mé kultury, hřejivé. Mirage podává pravdivé vyprávění o místě, které je sužováno zkreslováním, a tato hra by mohla mít moc změnit názory lidí k lepšímu, a to je docela významné!
Nakonec je těžké vyjádřit slovy pocit, který zažíváte, když se cítíte uznáni v něčem, co tolik obdivujete a milujete. Tak dlouho jsem si neustále připomínal, že West je nejlepší ve hrách, které jsem hrál. I když vím, že Ubisoft byl v průběhu deseti let, co jsem hrál, hvězdný v začleňování různých kultur, zjistil jsem, že žádná hra se mi netrefila do vkusu, pokud jde o autentickou arabskou kulturu – zejména iráckou historii.
Takže vývojářům z Ubisoftu děkuji. Děkuji za vyprávění krásného příběhu, který podtrhuje krásu, kterou Irák měl a má dodnes. Děkuji vám, že jste svět seznámili s mou kulturou a dali jí přízeň, kterou si skutečně zaslouží. Ve hře, která je tolik podložená skrytostí, je skvělý pocit cítit se tak viděný.
Věděli jste, že: Režisér příběhu Assassin’s Creed Mirage bojoval za zařazení Alamutu, protože je pro lore hry velmi důležitý?