Zákonné dobro, nebo Chaotické zlo? Bojová třída, nebo magická třída? Původní postava, nebo vytvořená od začátku? V Baldur’s Gate 3 existují stovky různých způsobů, jak si vytvořit postavu, a přestože v současném Early Accessu používám šikovného malého Strážce hlubinných skřetů, stále ještě netuším, co budu hrát, až vyjde plná verze. Vím však, že bez ohledu na to, pro jakou třídu, rasu nebo osobnost se nakonec rozhodnu, jeden aspekt mého hraní zůstane stejný: budu nabírat každý kousek jídla, na který narazím.
Ať už se jedná o sýrová kolečka ve Skyrimu, ozářené nezdravé jídlo ve Falloutu nebo řadu středověkých pochutin ve hře Zaklínač, tradice chroupání co největšího množství jídla v nouzi v RPG je dobře zavedená. Ve všech těchto hrách ale přijde čas, kdy už ty svačinky opravdu nepotřebujete: ve Skyrimu jsem z ruky málokdy použil něco jiného než léčivé zaklínadlo; ve Falloutu jsem se po Pustině potácel s celým batohem plným stimpaků; a Geraltova dovednost vyrábět lektvary se rozhodně hodí, když čelí Divokému honu.
V Baldur’s Gate 3, stejně jako v samotném D&D, nakonec najdete spoustu způsobů, jak implementovat trochu sebepéče. Zdravotní lektvary, dočasné hitpointy, léčivá kouzla a krátké odpočinky – to vše nabízí vašim postavám šanci bojovat i další den. Na druhou stranu jídlo vám nijak nepomůže dostat se z boje, pokud ho nemáte v plánu házet po protivnících. Místo toho je součástí mnohem užitečnější mechaniky – mechaniky, kterou velmi rád využívám.
Dlouhá hostina
Abyste v Baldur’s Gate 3 co nejlépe využili Dlouhý odpočinek – delší období prostojů, kdy se vyspíte, budete komunikovat se společníky a obnovíte si veškeré zdraví a sloty na kouzla -, musíte jít spát s plným žaludkem. K tomu budete potřebovat 10 táborových zásob pro každou postavu, a abyste je získali, budete muset sbírat jídlo. Takže s ohledem na to se držím každé volně ložené zeleniny a náhodného kusu masa, který najdu.
Při nájezdu na jeden skřetí tábor jsem našel dvě celé prasečí hlavy. Na pohled byly hluboce nepříjemné. Uvažovat o jejich snědení bylo ještě horší. Ale nakrmit svou družinu? Nabízely po patnácti táborových zásobách. Byl by zločin ty hlavy nesníst, a to jen částečně, protože každá z nich vážila také několik kilogramů a já mám v batohu jen tolik místa. Jídlo své party jsem doplnil o kýtu záhadného masa, která mohla být dalším kusem jednoho z těch nešťastných prasat, i když si tím nemůžu být stoprocentně jistý.
Od té doby jsem popadl všechno, co jsem našel. Batoh mé postavy je teď plný sušených klobás a housek stejně jako lektvarů zdraví a magických předmětů. Brambora sama o sobě možná není k ničemu, ale když náhodou narazím na pytel rajčat, sud s mrkví a v opuštěné kuchyni najdu cuketu, můj strážce si najednou pochutná na zdravé zeleninové směsi s jablkem nebo dvěma na posilněnou.
(Obrázek: Larian)
Není to dokonalá strategie – Dlouhý odpočinek trvá osm hodin a já jsem se nechal nachytat na to, že svět kolem mě se hýbe dál, zatímco já chroupu, víckrát, než bych si chtěl připustit. Je to také doslova zátěž – všechno to maso skutečně znamená, že můj zmenšený ranger se snaží udržet své finančně cenné předměty na rozdíl od těch nutričně cenných. Je tu také doslova časové omezení – kampaň Baldur’s Gate 3 prý zabere 75 hodin na krátkém konci, a pokud strávím hodiny prohledáváním každého sudu, pytle a těla, které najdu, abych našel další svačinu, toto číslo se jen zvětší. Pokud to však znamená rozdíl mezi tím, že se mi vrátí všechny sloty na kouzla pro další velký souboj s bossem, je to oběť, kterou jsem ochoten podstoupit.
Hlavní autor Baldur’s Gate 3 o „pavučině“ 17 000 konců hry.