Christopher Priest o tom, jak končí jeho série Black Adam – a jak by napsal Ligu spravedlnosti jinak.

Minisérie Black Adam Christophera Priesta dospěla tento týden ke svému závěru.

Během 12 čísel legendární spisovatel utkal příběh, který se zabývá hlubokými tématy identity a vykoupení. Série zkoumá vazby Černého Adama na Egypt, jeho roli v širším vesmíru DC a bouřlivý vztah, který má postava ke Kahndaqu a jeho obyvatelům. Díky představení Malika Whitea, symbolu naděje a potenciálního vykoupení, Priest odmítá, aby byl Černý Adam snadno vykoupitelný, a přijímá složitost a padoušství této postavy.

V tomto exkluzivním rozhovoru pro Newsaramu Priest hovoří o svých pocitech, když se kniha blíží ke konci, o výzvě, kterou představovalo přivedení Malika Whitea – alias Bolta – k životu, a o svém očekávání, že zanechá trvalý dopad na odkaz Černého Adama.

Obálka Black Adam #12.

(Obrázek: DC Comics)

Newsarama: Gratuluji vám k této sérii Black Adama. Jak se cítíte, když se vše uzavírá?

Christopher Priest: No, byla to zajímavá zkušenost. Bylo to náročnější, než jsem si myslel, že bude. Ale celkově si myslím, že jsme odvedli skvělou práci. Myslím, že jsme s postavou odvedli průkopnickou práci a že to byla velmi naplňující zkušenost.

Vím, že když jsi o téhle knize mluvil se svým vydavatelem, tak jsi mu tak trochu vyčetl všechny důvody, proč bys ten komiks neměl dostat kvůli některým věcem, které jsi chtěl udělat…

No, kupodivu spousta těch věcí, které jsem chtěl udělat a o kterých jsem si myslel, že mi nebudou dovoleny, mi ve skutečnosti dovoleny byly. Ale pak jsem lidi dostával do problémů.

Paul a redaktoři by se pod to podepsali, ale v dnešní době jsou obě hlavní vydavatelství vlastněna velmi velkými korporátními zájmy a mají takovou infrastrukturu, kde se věci dostávají nad DC nebo mimo DC, aby se na ně podívaly. Takže se na to podívá právní oddělení, lidé z oddělení citlivosti a tak dále.

DC nebyl problém, řekněme to takhle. A budiž jim ke cti, že bojovali za to, aby se do té knihy dostala spousta věcí, které lidé nad jejich hlavami chtěli dostat ven. A tlačili na to, bojovali za nás a bojovali za tu knihu a já jsem jim za to velmi vděčný.

Jste spisovatel, který se důsledně snaží, aby vaše knihy dávaly smysl, a pouštíte se do více politických témat. Máte pocit, že se vám tím podařilo dosáhnout všeho, co jste chtěla?

No, zaprvé jsem nevěděl, že jde o limitovanou sérii, takže jsem si pro druhý rok naplánoval spoustu infrastruktury. Spousta věcí, které se staly v knize, byly věci, které se měly odehrát v mnohem širším měřítku v další řadě.

Přečtěte si více  Knight Terrors se mění v terapeutickou seanci pro DC vesmír

Vnitřní strana z Black Adam #12.

(Obrázek: DC Comics)

Změnilo to nějak tvé uvažování o konci?

Ano i ne. Konec byl docela originální. Když jsem s knihou začínal, neměl jsem takový koncept, takže jsem to opravdu neměl na mysli. Myslím, že jsme toho udělali hodně, co jsem chtěl, pokud jde o zkoumání těchto témat, ale je to něco jako speleologie v jeskyni – v určitém okamžiku jste hluboko v jeskyni a najdete v ní spoustu netopýrů nebo medvěda grizzlyho nebo klokana nebo něco podobného, a vy se otočíte a vyběhnete z jeskyně.

Začínal jsem lidi dostávat do problémů. Vydává se z Washingtonu za tajemnými lidmi a vrací se s poznámkami. Takže DC to schválilo, jsme v pohodě. Redakce je, v pořádku. To není DC, to jsou tajemní lidé. A to je jejich práce. Jejich prací je chránit širší zájmy korporace, takže bychom ty poznámky dostali zpátky. A co to udělá, je, že vás to po nějaké době ubije a vy si prostě řeknete: „Dobře. Už tam prostě nebudu chodit, protože bojovat s radnicí je únavné.‘

Takže jsem vytvořil postavu, která má tyto tóny, a je velmi obtížné, aby taková postava pobíhala po vesmíru DC. Ne kvůli DC, ale proto, že DC vlastní mateřská společnost, která má své zájmy a citlivost. Takže si myslím, že v průběhu knihy jste mohli vidět nebo cítit, jak se od těchto citlivých oblastí stahuji. Dokonce i v případě politických věcí a věcí, které jsem chtěl prozkoumat, jste začali cítit, že dělám krok zpět, krok zpět, protože jsme dole v jeskyni a tam je klokan.

Objednávková varianta Black Adam #12.

(Obrázek: DC Comics)

Jedním z témat knihy byl fakt, že pro Černého Adama neexistuje žádné vykoupení. Je to pro vás tak zajímavá doba, kdy jste tento příběh napsal, protože film určitě způsobil určité překážky v tom, co jste chtěl udělat…

Ano, nebylo to nejlepší načasování. Protože se ve filmu snažili z pochopitelných důvodů představit Black Adama v dobrém světle, ale nedovolili mi přečíst scénář. Ochranka byla příliš přísná. Takže jsem vůbec netušil, co se ve filmu děje, a prostě jsem si řekl: „No, budu si říkat, jak to vidím já.“ A tak jsem se rozhodl, že to udělám.

Ale ano, četl jsem ten materiál, četl jsem Černého Adama, jak byl právě napsaný. Briana Michaela Bendise neznám. Obdivuji ho, myslím, že odvádí skvělou práci. Možná se s ním jednoho dne setkám. Nemám vůči Brianovi žádné výhrady. Jen jsem nemohl prudčeji nesouhlasit s tím, jak se vypořádal s postavou Black Adama a s tím, že je v Lize spravedlnosti.

Přečtěte si více  Vesmír Marvelu žije a dýchá díky talentu a kreativitě lidských umělců

Rád bych Black Adama do Ligy spravedlnosti zařadil. Ne že bych s tím nápadem nesouhlasil, ale myslím si, že Batman by se vedle něj v žádném případě nepostavil a nepřijal ho jako partnera. Batmanovi zavraždili rodiče. Nesnáší vrahy. Black Adam je vrah. To je pro Batmana překážka.

Každý spisovatel vidí postavy a charaktery jinak. A pokud jste četli můj seriál Liga spravedlnosti, lidé ho pravděpodobně považovali za velmi kontroverzní kvůli tomu, jak jsem zacházel s postavami Ligy spravedlnosti. Protože já je vidím úplně jinak a vidím tu nucenou pasterizaci, homogenizaci, kdy všichni hrdinové mají tak nějak stejný hlas a všichni spolu vycházejí.

Neříkám, že to Brian udělal, ale vidím, že Super Přátelé jsou falešná myšlenka. Když jsem viděl Ligu spravedlnosti, myslel jsem si, že všichni budou mít tyto body odklonu, pokud jde o jejich filozofii a to, jak vidí hrdinství a jak vidí sami sebe. A já jsem chtěl najít tyto body odklonu a vyvinout na ně tlak. Takže když jsem v Lize spravedlnosti četl Černého Adama, vadilo mi, že spolu všichni vycházejí. Chtěl jsem za tu nitku zatáhnout a rozplést ji, aby Batman řekl: „Dobře, jo, v Lize spravedlnosti jsem tě snesl, ale pohrdám tebou.“ A tak jsem se rozhodl, že to bude v pořádku. Protože si myslím, že přesně tak by se Batman cítil vůči Black Adamovi.

Panel z Black Adam #12.

(Obrázek: DC Comics)

Vidím to na to, co jsi udělal s Akkadiany. Jsou to novější postavy než Liga spravedlnosti, ale v příběhu je vidět, jak na sebe tlačí a jak reagují na Black Adama.

Ano. Akkadiáni – vytvořil jsem je, protože jsem chtěl, aby byl Black Adam něco jako debilní Thor DC vesmíru, a chtěl jsem, aby měl svůj vlastní Asgard. Takže se dostane do toho vesmírného zikkuratu a tady jsou tyhle postavy. V podstatě jsem chtěl použít egyptské bohy, ale egyptští bohové byli tak zpackaní. Je mi líto, při vší úctě k mnohem talentovanějším spisovatelům, kteří tu byli přede mnou, nedokázal jsem si z egyptského panteonu, jak je vyobrazen ve vesmíru DC, udělat hlavu ani patu. A abych egyptský panteon vzkřísil, musel bych udělat příliš těžkou práci a vrátit se k příliš velké kontinuitě, což by sérii zatížilo. Tak jsem si řekl: „Dobrá, použijeme Nové bohy.“ A tak jsem se rozhodl, že to bude lepší.

Nikdy mi nedovolí použít Nové bohy. Prostě nejsou. Chvíli jsem jen tak seděl a říkal si: „Tak proč si prostě nevytvořím vlastní Nové bohy?“. A to jsou Akkadové. Jsou velmi podobní Kirbyho Novým bohům, ale s určitým zvratem. Mají svou vlastní dohodu a svůj vlastní druh čehokoli. A jsou to sousední bratranci egyptského panteonu, takže je to dost blízko.

Přečtěte si více  Před 30 lety, původní komiksový komiks Street Fighter Traumatizoval fanoušky s Kenovou strašlivou smrtí

Variantní obálka Black Adam #12.

(Obrázek: DC Comics)

Když se tato limitovaná série chýlí ke konci, doufáte, že zanechá trvalý dopad na Černého Adama a jeho mýtus celkově? V co doufáte, že si čtenáři z jejího konce odnesou?

Ohledně odkazu mám omezená očekávání, protože obvykle přijde další autor a prostě ignoruje všechno, co jste udělali. Takže jsem na to tak nějak zvyklý.

A myslím, že v dnešní době jsou čtenáři dostatečně bystří na to, aby si řekli: „Dobře, tak tohle je pojetí Lidského terče od Toma Kinga a tohle je pojetí Černého Adama od Christophera Priesta.“ Tohle je pro mne jako takový příběh. A oceňují dílo takové, jaké je, na rozdíl od snahy udělat ho univerzálním a snahy přimět ostatní lidi, aby se mu tak nějak přizpůsobili nebo podřídili.

Spoustu věcí jsem nechal viset ve vzduchu, například demokratické hnutí v Kahndaqu. A teď jsem poslal Černého Adama zpátky do Kahndaqu bez jeho lidskosti. Co to teď znamená? Protože s lidskostí to nebylo tak skvělé a teď už ho to nedrží zpátky. A pak tu máme Thea, který se tu prochází, co bude s Theem dál?

A pak Malik, kudy se vydá Bolt? Černý Adam mu dává radu, aby šel pokorně a miloval spravedlnost. Bude chodit pokorně? Bude milovat spravedlnost? Nevím. A to tak nějak nemůžu ovlivnit, dokud mi nepřijde e-mail: „Hej, budeme znovu pokračovat v Černém Adamovi.“ A to je všechno. Takže, děcka, napište do DC a požadujte, abyste viděli, co se s těmi postavami stane!

Ale jinak to jde do rukou dalšího spisovatele, který přijde, a ten může mít úplně jinou interpretaci. A tak by to podle mě mělo být.

Na čem dalším momentálně pracujete?

Jsem uprostřed práce na Ztraceném Supermanovi. Skvěle si to užíváme. Myslím, že to jde skvěle. Je to úplně jiná kniha než Black Adam. Není to temný Superman Lost, je to ten samý člověk. A my si to užíváme. A pak pracuji na spoustě projektů, o kterých teď nemůžu mluvit.

Black Adam #12 je k dispozici u DC Comics.

O schopnostech Black Adama a jeho komiksové historii se dozvíte zde.

Frenk Rodriguez
Frenk Rodriguez
Dobrý den, jmenuji se Frenk Rodriguez. Jsem zkušený spisovatel se silnou schopností jasně a efektivně komunikovat prostřednictvím svého psaní. Hluboce rozumím hernímu průmyslu a mám přehled o nejnovějších trendech a technologiích. Jsem zaměřený na detaily, dokážu přesně analyzovat a hodnotit hry a ke své práci přistupuji objektivně a spravedlivě. Do svého psaní a analýz vnáším také kreativní a inovativní pohled, což přispívá k tomu, že mé průvodce a recenze jsou pro čtenáře poutavé a zajímavé. Celkově mi tyto vlastnosti umožnily stát se důvěryhodným a spolehlivým zdrojem informací a postřehů v herním průmyslu.