Není nad domov. Přesně tak se cítí Baldur’s Gate 3 pro mnohé z nás v GamesRadar+ od chvíle, kdy byla v tento den roku 2023 spuštěna z Early Access, a že to byl rok. Smáli jsme se Galeovým sklonům k chroupání bot, plakali jsme se Shadowheart, když se postavila svému osudu, drželi jsme Karlacha v náručí až do hořkosladkého konce. Podstupovali jsme bizarní výzvy, jen abychom zjistili, co se stane, zamilovali jsme se do zvířat, která vedla rozhovory pomocí kouzel nebo lektvarů, a jeden nebo dva z nás možná sdíleli nějaké, ehm, něžné chvíle s jistým chapadlovitým strážcem.
A přesto si myslím, že mluvím za nás všechny, když řeknu, že cesta ještě zdaleka neskončila. Příslib Baldur’s Gate 3 hovoří o nekonečných možnostech a navzdory množství velkých herních titulů, které v roce 2024 vyjdou, je na BG3 něco zvláštního, co nás stále drží v zajetí. Zde se dozvíte, co pro tým GR+ znamená nejnovější poklad společnosti Larian a proč se pravděpodobně nikdy příliš nevzdálí od našich srdcí a myslí.
Vaše parta se sešla…
(Obrázek: Larian Studios)(327 hodin, včetně Early Access)
(327 hodin, včetně předběžného přístupu)Joel FraneySpisovatel průvodců
Poprvé jsem si BG3 vyzkoušel už v roce 2019, kdy byly na Steamu k dispozici rané alfa buildy, a skoky, které hra od té doby udělala, jsou ohromující. Baldur’s Gate 3 je možná tak blízko tomu, aby zachytila ducha nejen D&D, ale stolních her jako celku, a její silné stránky jsou postaveny především na ochotě říct ano téměř jakémukoli nápadu. Hra, v níž se postavy potýkají s traumaty, fyzickými mutacemi a vesmírnou hrůzou, dokáže bez problémů sdílet prostor s disneyovskými postavičkami, medvědím sexem a ozbrojenými křečky; a nějakým způsobem to nikdy nepůsobí ani trochu nesourodě.
Ani to není málo – duch dobrodružství vychází z myšlenky, že jakmile se vydáme po stopách, můžeme objevit opravdu cokoli. Plážová komunita zmatených tresek uctívajících po chybném přečtení náboženského textu nevychovaného zahradního trpaslíka je tím nejmenším, ale dokonalým příkladem úsilí a fantazie, které Larian do hry vložil.
Zatímco některé jiné RPG tituly, které vyšly ve stejné době, byly poněkud předvídatelné a spokojily se s následováním osvědčených trendů, BG3 byl průkopníkem na nové půdě příběhových systémů a kreativity. Prostě odmítá být nudná – a za to ji budu vždycky milovat.
Potěšení z příšer
(Obrázek: Larian Studios)(1 552 hodin)
(1 552 hodin)Anna KoselkeStaff Writer
Není nad domov. Přesně tak se cítí Baldur’s Gate 3 pro mnohé z nás v GamesRadar+ od chvíle, kdy byla v tento den roku 2023 spuštěna z Early Access, a že to byl rok. Smáli jsme se Galeovým sklonům k chroupání bot, plakali jsme se Shadowheart, když se postavila svému osudu, drželi jsme Karlacha v náručí až do hořkosladkého konce. Podstupovali jsme bizarní výzvy, jen abychom zjistili, co se stane, zamilovali jsme se do zvířat, která vedla rozhovory pomocí kouzel nebo lektvarů, a jeden nebo dva z nás možná sdíleli nějaké, ehm, něžné chvíle s jistým chapadlovitým strážcem.
A přesto si myslím, že mluvím za nás všechny, když řeknu, že cesta ještě zdaleka neskončila. Příslib Baldur’s Gate 3 hovoří o nekonečných možnostech a navzdory množství velkých herních titulů, které v roce 2024 vyjdou, je na BG3 něco zvláštního, co nás stále drží v zajetí. Zde se dozvíte, co pro tým GR+ znamená nejnovější poklad společnosti Larian a proč se pravděpodobně nikdy příliš nevzdálí od našich srdcí a myslí.
Vaše parta se sešla…
(Obrázek: Larian Studios)(327 hodin, včetně Early Access)
(327 hodin, včetně předběžného přístupu)Joel FraneySpisovatel průvodců
Poprvé jsem si BG3 vyzkoušel už v roce 2019, kdy byly na Steamu k dispozici rané alfa buildy, a skoky, které hra od té doby udělala, jsou ohromující. Baldur’s Gate 3 je možná tak blízko tomu, aby zachytila ducha nejen D&D, ale stolních her jako celku, a její silné stránky jsou postaveny především na ochotě říct ano téměř jakémukoli nápadu. Hra, v níž se postavy potýkají s traumaty, fyzickými mutacemi a vesmírnou hrůzou, dokáže bez problémů sdílet prostor s disneyovskými postavičkami, medvědím sexem a ozbrojenými křečky; a nějakým způsobem to nikdy nepůsobí ani trochu nesourodě.
Ani to není málo – duch dobrodružství vychází z myšlenky, že jakmile se vydáme po stopách, můžeme objevit opravdu cokoli. Plážová komunita zmatených tresek uctívajících po chybném přečtení náboženského textu nevychovaného zahradního trpaslíka je tím nejmenším, ale dokonalým příkladem úsilí a fantazie, které Larian do hry vložil.
Zatímco některé jiné RPG tituly, které vyšly ve stejné době, byly poněkud předvídatelné a spokojily se s následováním osvědčených trendů, BG3 byl průkopníkem na nové půdě příběhových systémů a kreativity. Prostě odmítá být nudná – a za to ji budu vždycky milovat.
Potěšení z příšer
(Obrázek: Larian Studios)(1 552 hodin)
(1 552 hodin)Anna KoselkeStaff Writer
Nemyslím si, že by mě nějaká hra pohltila tolik jako Baldur’s Gate 3 – zdá se, že se vždycky vrátím k tomu, abych jí žil a dýchal. Pokaždé prohledávám každé zákoutí, přestože už vím, co mohu očekávat. Pokaždé pročítám každou hloupou knihu, na kterou narazím, ať už jsou to slané šantány pro Královnu mrch na samém začátku hry, nebo srdcervoucí dopisy rozeseté po všech třech aktech. Pokaždé se bezostyšně romantizuji s Astarionem. Mnohá má rozhodnutí zůstávají neochvějná při každém hraní, ale nikdy to nevadí. Baldur’s Gate 3 mě vždycky nějak zasáhne stejně jako poryv svěžího větru v horkém dni – zanechá ve mně pocit, že jsem nikdy nedýchal čistší vzduch a nezažil neotřelejší hru.
Přestože jsem hru hrál snad stokrát s (většinou) stejným zarovnáním, stavbou a volbami, nikdy se mi nestalo, že bych se nudil – a právě díky tomu vím, že Baldur’s Gate 3 je geniální. Můj mozek s ADHD mi často nedovolí hru ani dohrát, natož ji opakovaně hrát – to ale neplatí pro biják od Larianu. Myslím, že ji miluji dokonce víc než některé ze svých nejdelších kampaní v Dungeons & Dragons. To všechno jen díky myšlenkově nesmírně talentovaným autorům Larianu a ohromující schopnosti RPG ponořit mě do všech digitálních zákoutí FaerÛnu od města až po Podzemí – a dokud budu moci každý týden dostat svou dávku vtipu, krve a jednoho velmi pohledného upíra, budu šťastný dobrodruh.
Mám toho hodně na mysli (a, no, i v ní)
(Obrázek: Larian Studios)(180 hodin, včetně Early Access)
(180 hodin, včetně předběžného přístupu)Ali JonesSenior News Editor
Popravdě řečeno, po dokončení recenze Baldur’s Gate 3 jsem v RPG od Larianu vlastně nikdy nestrávila tolik času. Jsem člověk, který se ke hrám v nejlepších časech vrací jen zřídka, a i když jsem si prošla hrou Dark Urge, ke které bych se ještě ráda vrátila, něco na tom, že Baldur’s Gate 3 hraji takhle intenzivně, mi znemožňuje se do ní znovu ponořit. V mnoha ohledech to svědčí o tom, jak Larian hru napsal – v tomto prvním hraní jsou doma postavy, které jsem si během těch desítek hodin vybudoval, a nerad bych měnil jejich příběhy.
Není nad domov. Přesně tak se cítí Baldur’s Gate 3 pro mnohé z nás v GamesRadar+ od chvíle, kdy byla v tento den roku 2023 spuštěna z Early Access, a že to byl rok. Smáli jsme se Galeovým sklonům k chroupání bot, plakali jsme se Shadowheart, když se postavila svému osudu, drželi jsme Karlacha v náručí až do hořkosladkého konce. Podstupovali jsme bizarní výzvy, jen abychom zjistili, co se stane, zamilovali jsme se do zvířat, která vedla rozhovory pomocí kouzel nebo lektvarů, a jeden nebo dva z nás možná sdíleli nějaké, ehm, něžné chvíle s jistým chapadlovitým strážcem.
A přesto si myslím, že mluvím za nás všechny, když řeknu, že cesta ještě zdaleka neskončila. Příslib Baldur’s Gate 3 hovoří o nekonečných možnostech a navzdory množství velkých herních titulů, které v roce 2024 vyjdou, je na BG3 něco zvláštního, co nás stále drží v zajetí. Zde se dozvíte, co pro tým GR+ znamená nejnovější poklad společnosti Larian a proč se pravděpodobně nikdy příliš nevzdálí od našich srdcí a myslí.
Vaše parta se sešla…
(Obrázek: Larian Studios)(327 hodin, včetně Early Access)
(327 hodin, včetně předběžného přístupu)Joel FraneySpisovatel průvodců
Poprvé jsem si BG3 vyzkoušel už v roce 2019, kdy byly na Steamu k dispozici rané alfa buildy, a skoky, které hra od té doby udělala, jsou ohromující. Baldur’s Gate 3 je možná tak blízko tomu, aby zachytila ducha nejen D&D, ale stolních her jako celku, a její silné stránky jsou postaveny především na ochotě říct ano téměř jakémukoli nápadu. Hra, v níž se postavy potýkají s traumaty, fyzickými mutacemi a vesmírnou hrůzou, dokáže bez problémů sdílet prostor s disneyovskými postavičkami, medvědím sexem a ozbrojenými křečky; a nějakým způsobem to nikdy nepůsobí ani trochu nesourodě.
Ani to není málo – duch dobrodružství vychází z myšlenky, že jakmile se vydáme po stopách, můžeme objevit opravdu cokoli. Plážová komunita zmatených tresek uctívajících po chybném přečtení náboženského textu nevychovaného zahradního trpaslíka je tím nejmenším, ale dokonalým příkladem úsilí a fantazie, které Larian do hry vložil.
Zatímco některé jiné RPG tituly, které vyšly ve stejné době, byly poněkud předvídatelné a spokojily se s následováním osvědčených trendů, BG3 byl průkopníkem na nové půdě příběhových systémů a kreativity. Prostě odmítá být nudná – a za to ji budu vždycky milovat.
Potěšení z příšer
(Obrázek: Larian Studios)(1 552 hodin)
(1 552 hodin)Anna KoselkeStaff Writer
Nemyslím si, že by mě nějaká hra pohltila tolik jako Baldur’s Gate 3 – zdá se, že se vždycky vrátím k tomu, abych jí žil a dýchal. Pokaždé prohledávám každé zákoutí, přestože už vím, co mohu očekávat. Pokaždé pročítám každou hloupou knihu, na kterou narazím, ať už jsou to slané šantány pro Královnu mrch na samém začátku hry, nebo srdcervoucí dopisy rozeseté po všech třech aktech. Pokaždé se bezostyšně romantizuji s Astarionem. Mnohá má rozhodnutí zůstávají neochvějná při každém hraní, ale nikdy to nevadí. Baldur’s Gate 3 mě vždycky nějak zasáhne stejně jako poryv svěžího větru v horkém dni – zanechá ve mně pocit, že jsem nikdy nedýchal čistší vzduch a nezažil neotřelejší hru.
Přestože jsem hru hrál snad stokrát s (většinou) stejným zarovnáním, stavbou a volbami, nikdy se mi nestalo, že bych se nudil – a právě díky tomu vím, že Baldur’s Gate 3 je geniální. Můj mozek s ADHD mi často nedovolí hru ani dohrát, natož ji opakovaně hrát – to ale neplatí pro biják od Larianu. Myslím, že ji miluji dokonce víc než některé ze svých nejdelších kampaní v Dungeons & Dragons. To všechno jen díky myšlenkově nesmírně talentovaným autorům Larianu a ohromující schopnosti RPG ponořit mě do všech digitálních zákoutí FaerÛnu od města až po Podzemí – a dokud budu moci každý týden dostat svou dávku vtipu, krve a jednoho velmi pohledného upíra, budu šťastný dobrodruh.
Mám toho hodně na mysli (a, no, i v ní)