Nikdy jsem si nemyslel, že to řeknu, ale moje první postava ve hře Baldur’s Gate 3 bude bard. Nadržená, rizovaná pohroma všech Dungeon Masterů mě chytla za srdce už v early access hry a teď si opravdu nejsem jistý, jak bych se bez něj dostal do titulního města. A jakkoli je mi známa nenávist hluboko v srdci k obtížným trubadúrům D&D, jsem tu, abych vám vysvětlil, proč byste si měli vzít hudebního mistra do svého prvního hraní.
Za prvé, existuje skutečný, vývojáři posvěcený důvod, proč si vybrat barda místo několika dalších tříd D&D. V nedávném rozhovoru ředitel hry Sven Wincke doporučil, abyste si do prvního hraní Baldur’s Gate 3 vzali vlastní postavu, a ne některou z postav na míru z Originu. Tyto postavy z Originu mají své třídy zapečetěné, takže za předpokladu, že se budete řídit radou společnosti Larian a rozhodnete se při dalším hraní hrát za jednu z nich, můžete bez obav přeskočit třídy klerik, barbar, bojovník, tulák, čaroděj a válečník s jistotou, že až se vrátíte k Originu, budete moci hrát za jednu z nich.
Ale to ponechává Druidy, Strážce, Čaroděje a spoustu dalších platných možností, tak proč zrovna Barda? Jako bývalý Dungeon Master se přiznám, že pro mě byla tato třída noční můrou – ke konci prequelové kampaně BG3 Descent into Avernus se Bard mé party pyšnil téměř zlomovým skóre Charisma a zdálo se, že je odhodlán rozbít hru svým darem řeči. Ve stolní verzi působil jako třída bez skutečné identity, která ztělesňovala svou ikonickou dovednost „Jack of All Trades“, a to jen díky několika dalším archetypům. Co se tedy změnilo?
Jednoduše řečeno: musel jsem začít D&D skutečně hrát. I když jsem od té kampaně stál na druhé straně stolu, kdysi jsem byl tím, čemu se říká „věčný DM“ – někdo, kdo nikdy ve skutečnosti nehrál hru, kterou vede. Představte si to jako rozhodčího, který v životě nekopal do fotbalového míče, ale přesto zná všechna pravidla lépe než hráči. Od té doby, co jsem se znovu ponořil do Baldur’s Gate 3 v předběžném přístupu, se mi otevřely oči a poznal jsem, jak je příjemné vymyslet alternativní cestu, jak obejít problém. Ačkoli je radost z tupé síly bojových tříd, kreativního řešení problémů u uživatelů magie a kradmého přístupu Rogues a Rangers, zdaleka nejrozmanitějším způsobem hraní je prostě si věci vyříkat.
Jam Out
(Obrázek: Larian Studios)
„Ale to nejlepší, co může Bard nabídnout? Skóre schopností tak vysoké, že je téměř zlomové pro hru.“
Bardův stříbrný jazyk je však zdaleka jeho nejslavnější vlastností, takže než se k ní dostaneme, pojďme si říct, čeho dalšího můžete s legendárním loutnistou D&D dosáhnout. Za prvé, vždy je dobré mít podpůrnou třídu, a pokud se nechcete potýkat s náboženskou horlivostí klerika (nebo už cestujete se Stínovým srdcem), je Bard snadno nejsilnějším soupeřem. Pěkná kombinace buffů pro spojence, nerfů pro nepřátele a ovládacích kouzel jako Silence a Thunderwave udělala z mého Barda pěkně šikovnou zásobárnu kouzel, která se navíc docela dobře hodí ke kuši.
A to je ještě předtím, než se dostanete k jejich nástrojům specifickým pro danou třídu. Stejně jako mě baví nasbírat dostatek jídla na dlouhý odpočinek na cestě po Mečovém pobřeží, je Bardova schopnost Píseň odpočinku – která nabízí dodatečné, celotýmové léčení – skvělým způsobem, jak udržet svou družinu na nohou o něco déle. Podobně silná je i další charakteristická schopnost této třídy, Bardská inspirace, která dokáže spojenci poskytnout značný bonus, ať už v boji, nebo mimo něj. Mou nejoblíbenější schopností je však asi speciální tlačítko „Jam Out“, které vám umožní jednoduše zahrát nějakou melodii. V podstatě nijak neovlivňuje vaši schopnost skutečně hrát hru, ale rozhodně je to příjemný způsob, jak přidat vaší postavě trochu víc imerze.
Ale to nejlepší, co Bard nabízí? Skóre schopností tak vysoké, že téměř rozbíjí hru. Výše zmíněný Jack of All Trades nabízí zdravé +1 ke každému skóre, které ještě neovládáte, což je v nouzi příjemné, ale i v rámci 1. aktu jsou skutečným vítězem mé skóre Charisma. Mám +8 k bodům Přesvědčování a Klamání a +7 k Zastrašování, a to ještě předtím, než si vypůjčím další bonusy, jako je Průvodce nebo Okouzlující osoba. V mém současném bodě hry je skutečně obtížné neuspět v hodu na Charisma.
Ve stolní hře by se to dalo využít pro Bardovy pověstné techniky svádění, ale v Baldur’s Gate 3 to otevírá desítky alternativních způsobů, jak hru prožít. Souboje od Larianu jsou stejně dobré jako vždycky, a když se objeví nože, užívám si spoustu zábavy, ale rozhodně je zajímavější najít si trochu pacifističtější způsob hraní, kde se dá. Určitě je výzva pouštět se do soubojů, kde je proti vám přesila, ale když hrajete jen o trochu příjemněji, uvidíte víc z toho, co hra nabízí, a to mi připadá jako o něco autentičtější realizace D&D fantasy, o kterou se Baldur’s Gate 3 snaží.
Běhání po intelektuálních kruzích kolem goblinů a gnollů v prvním aktu Baldur’s Gate 3 mě baví natolik, že už jsem kolem svého Barda sestavil plnohodnotnou partu; Astarion, Shadowheart a nováček Karlach doplní skupinu kolem mé charismatické hlavní postavy. Jak dlouho tato skupina vydrží pohromadě (zejména když se vydá do temnějšího a nebezpečnějšího prostředí druhého aktu hry), se teprve uvidí, ale vím jistě, že prvních pár hodin hry budu zpívat a brnkat na struny.
Přemýšlíte, jakou postavu si vytvoříte? Nezapomeňte se podívat na naše průvodce třídami Baldur’s Gate 3, rasami Baldur’s Gate 3, pozadím Baldur’s Gate 3 a dovednostmi Baldur’s Gate 3.