V jednom okamžiku na konci úžasného prvního čísla Wonder Woman od Toma Kinga, Daniela Sampereho a Tomea Moreyho, které vyšlo tento týden, titulek určuje sázky na další pokračování série. „My proti ní. Amerika proti Wonder Woman.“
Ve skutečnosti, jak je z čísla jasně patrné, je to Amerika proti Amazonkám jako celku. První část úvodního oblouku „Outlaw“ se nese v pomalém duchu a líčí takt po taktu rozpadající se spojenectví mezi Spojenými státy a Themyscirou. Není to poprvé, co k tomu došlo (viz Amazonky útočí! z roku 2007), ale rozhodně to vypadá jako jeden z nejdramatičtějších konfliktů mezi oběma mocnostmi. Spoilery dopředu.
(Obrázek: DC Comics)
Začíná to brutální hromadnou vraždou v kulečníkové hale. Vrahem je amazonka Emelie, která v sebeobraně reaguje na agresivní skupinu mužů, kteří ji nejprve slovně a poté i fyzicky napadnou. Vražda devatenácti mužů je podle všech měřítek Trochu moc, ale je jasné, že ona není strůjcem tohoto násilí.
Dál se věci vyvíjejí děsivě rychle. Stránka zpravodajských reportáží – těžká textem a pravděpodobně jediná neobratná poznámka v jinak dobře vymyšleném vydání – vše rozehrává.
„Byl to svým způsobem útok Amazonek na americké hodnoty,“ říká jedna ze zpravodajských moderátorek. Později, při nahrávání televizních voxhopů, hovoří jeden z hlasatelů s nejmenovanou postavou v pozadí – doslova mužem z ulice -, který nejprve tvrdí, že proti Amazonkám nic nemá, a pak prohlásí, že „tito lidé nás chtějí vytlačit z naší vlastní země“. Proč vám to zní tak povědomě?
(Obrázek: DC Comics)
Netrvá dlouho a Amazonky jsou násilně deportovány a v mnoha případech i popraveny díky seržantu Steelovi – matně zapomenuté postavě z DC, která je zde přetvořena v jakéhosi zlého Teda Lassa, jehož vtipný šarm starých dobrých chlapců v dialozích maskuje nenapravitelného zabijáka a misogyna, který se vyžívá ve své krutosti a v nenuceném shazování každé ženské postavy, na kterou narazí.
Ocel je středem pozornosti většiny tohoto vydání. Je to skutečně znepokojivý padouch, a i když ho Diana porazí (a rozdrtí mu přitom kovovou ruku), její vítězství je prázdné. „Vím, že my dva se v budoucnu ještě mnohokrát setkáme,“ říká a už předpovídá další bitvu. A co víc, ví, že i kdyby Steel navždy odešel, na jeho místo nastoupí jiný muž, který bude stejně jako on.
(Obrázek: DC Comics)
Komiks Kinga, Sampereho a Moreyho svá témata nijak nemaskuje ani nezastírá. Je to příběh o naší současnosti a některých problémech, se kterými se potýkáme v reálném světě, od institucionalizované misogynie po nucené deportace migrantů.
Nikdo samozřejmě neočekává, že tyto problémy vyřeší komiks, a nakonec jsou stále formulovány jazykem superhrdinských příběhů. Na konci čísla se objevuje náznak, že za většinu tohoto chaosu je skutečně zodpovědný nový superpadouch, Suverén, a Diana se s ním nepochybně někdy setká a kopne si do něj. Přesto Kingův scénář řeší tyto problémy reálného světa s nadhledem a přitom stále vypráví napínavý příběh Wonder Woman.
(Obrázek: DC Comics)
O Dianě… Někteří fanoušci brblali, jak je divné, že se titulní postava v knize objevuje až v závěru (vstupuje, velkolepě díky neuvěřitelné práci Sampereho a Moreyho, na straně 19), a abychom byli spravedliví, její absence v širší situaci je trochu zvláštní. Přesto je zřejmé, že si tvůrčí tým dává na čas a do jednoho čísla lze vtěsnat jen tolik událostí, kolik je potřeba. Kde byla Wonder Woman, zatímco se odehrával všechen ten chaos? Vůbec nepochybuji o tom, že to zjistíme v průběhu několika příštích měsíců.
Wonder Woman #1 nebude pro každého. Někomu může jeho kombinace politiky a údernosti připadat těžkopádná, ale z dnešního pohledu to pro DC vypadá jako okamžitá výhra a začátek velmi slibného nového cyklu, který nabourává status quo a nechává Dianu Princeovou na neprobádaném území.
Jedná se o nejlepší příběhy Wonder Woman všech dob.