Můj šestiletý boj o vlastnictví mého oblíbeného JRPG zahrnoval bujarý večírek, celonoční noc na Manhattanu a regionálně uzamčenou PS2.

Opilý chlápek na záchodě v nočním klubu mi řekl, abych se podíval do GameStopu na Páté avenue. Navzdory tomu, že byl v sobotu ráno v podnapilém stavu – jeho nezřetelná řeč byla sotva slyšitelná přes tlumené basy a klavírní smyčky linoucí se z hlavní místnosti -, bylo mu jasné, že ve výprodejových regálech v obchodě s videohrami by se mohla, ale jen mohla nacházet jedna nebo dvě nepovolené kopie Suikodenu 3. V podobném stavu nevybouřenosti jsem cizince objal s otevřenou náručí, poděkoval a odpotácel se zpátky na parket.

Ať se děje, co se děje, rozhodně jsem si teď chtěl pořídit PS2 s NTSC regionem, abych doplnil svou konzoli PAL doma ve Skotsku. Podíval jsem se na hodinky: bylo něco po páté hodině ranní. Holandský DJ Ferry Corsten měl před sebou ještě hodinu svého setu. Později toho dne jsem ve čtyři hodiny odpoledne odlétal domů do Glasgow. A GameStop na Páté avenue měl otevřeno až za několik hodin.

Přehrajte si to znovu

Suikoden 3

(Obrázek: Konami)NOD TO THE CLASSICS

Suikoden 2

(Obrázek: Konami)

Remastery Suikoden 1 a 2 přinesou příští rok staré JRPG novým hráčům

Sérii Suikoden jsem objevil náhodou. Po svých dvanáctých narozeninách v roce 1998 jsem si za peníze od rodiny koupil rytmickou hru PaRappa The Rapper od NanaOn-Sha na PSOne. Nesnášel jsem ji – tak moc, že jsem ji jen o pár dní později vyměnil v místním obchodě s videohrami. O hře Suikoden jsem do té doby neslyšel, ale zaujal mě její nádherný obal a příslib vedení války proti zkorumpovanému impériu a budování armády 108 hratelných postav. Ještě nedávno jsem poprvé dohrál Final Fantasy 7, takže mé zkušenosti s JRPG byly omezené, ale Yoshitaka Murayama a vlajková loď Konami se mi zalíbila už od titulní obrazovky.

Uběhlo pár let a na evropské břehy dorazil Suikoden 2, hra, která je dnes všeobecně považována za jedno z nejlepších JRPG všech dob – hru, kterou jsem v posledních letech přirovnal k Pokémonům a Hře o trůny. Pokračování, které navazuje na vše, co jeho předchůdce zavedl, a následně to rozšiřuje k nepoznání, je dodnes jednou z nejlepších her, které jsem kdy hrál; s více než stovkou hratelných postav, z nichž každá má řadu na míru šitých zbraní, brnění a kouzel, a s řadou procítěných a propracovaných příběhů.

Když byl v roce 2001 oznámen Suikoden 3, byl jsem bez sebe. Třetí díl, který se jako první ze série objevil na PS2, byl také prvním dílem, který použil 3D grafiku – oproti 2D grafice prvních dvou her ve stylu Alundry – a prvním dílem, který svůj příběh netočil kolem jednoho, dvou, ale tří samostatných hrdinů. Už z prvních screenshotů, které byly tehdy sdíleny v tištěných časopisech, bylo jasné, že se do hry vrací řada postav, dobrých i zlých, a já se nemohl dočkat, až se ponořím do dalšího výletu do světa high fantasy s magií, draky a epickými tahovými bitvami. Tedy až do chvíle, kdy byla hra oznámena jako exkluzivní pro region USA a Japonska. A pak se 11. července (Japonsko) a 24. října (USA) 2002 dny, které měly být oslavné, staly dny smutku.

Přečtěte si více  Vydal jsem se do strašidelného domu The Last of Us ve studiu Universal Studios na Halloween Horror Nights

Suikoden 4 a Suikoden 5 se v Evropě objevily v roce 2004, respektive 2006 – druhá z nich je posledním dílem hlavní řady série – a já jsem se na ně vrhl a obě hry jsem hrál a hrál znovu krátce po dokončení. Jak si asi umíte představit, každá hra Suikoden existuje v rámci stejného sdíleného vesmíru a rozšířené časové linie, a přestože je každá hra z hlediska příběhu do značné míry samostatná, vždy jsem měl pocit, že mám ve svých znalostech série zjevné mezery. Mezery mi pomohly zaplnit fanouškovské webové stránky, jako je Suikosource – stojí za zmínku, že Suikoden 3 vznikl o několik let dříve než YouTube – ale nic se nevyrovná tomu, když si člověk zašpiní ruce skutečnou hrou.

Stejné principy zde platí i pro stránky typu spotřebitel-spotřebitel, z nichž největší a nejuznávanější je jistě eBay. Věděl jsem, co je eBay, na začátku až v polovině roku 2000, ale pravidelně jsem ho začal používat až v roce 2010. Přesto jsem se v roce 2003, možná 2004, díval po konzolích PS2 s NTSC regionem, ale všechny, které byly k dispozici, byly po započtení dopravy, DPH a cla mimo můj cenový rozsah.

Victory

Suikoden 3

(Obrázek: Konami)

„Jistě se to hodilo vzhledem k tomu, že jsem si původní Suikoden před lety vyzvedl z druhé ruky v obchodě s videohrami, že?“

A tak jsme si v roce 2008, po blízké rodinné události, máma, táta, přítelkyně a já zamluvili tři noci v New Yorku. Rodiče poté odcestovali do Bostonu a já s přítelkyní jsme se vrátili do Glasgow, a tak jsme první tři dny strávili rychlým objížděním turistického Manhattanu – od Empire State Building přes Staten Island, Little Italy, Central Park a další. Na konci jsme si měli dát nohy nahoru na poslední páteční večer… ale pak jsem zjistil, že v nedalekém, nyní zavřeném nočním klubu Pacha hraje výše zmíněný DJ Ferry Corsten.

Právě tam jsem se v zápalu večírku – přerušovaného hlasitou hudbou, stroboskopy a kouřovými automaty – dal do řeči s tím náhodným cizincem na záchodě o videohrách. Mluvili jsme o našich oblíbených hrách z posledních let, o preferovaných žánrech a nejlépe hodnocených sériích. Zmínil jsem se o Suikodenu a o tom, jak jsem vždycky litoval, že si nemůžu zahrát třetí díl z roku 2002, který vyšel před šesti lety, na což mi ten cizinec jednoduše odpověděl: „Zkoušel jsi GameStop na Páté avenue?“ „Ne,“ odpověděl jsem.

To jsem samozřejmě nevěděl, ale najednou se mi v hlavě honily myšlenky. Na místě jsem vymyslel plán: půjdu do GameStopu, protože otevírá své dveře, vezmu si konzoli PS2 pro americký region a vyrazím do výprodejových kontejnerů pro vyřazenou kopii Suikodenu 3. Jistě se to hodilo vzhledem k tomu, že jsem si původní Suikoden před lety vyzvedl z druhé ruky v obchodě s videohrami, že? Pak jsem odcestoval domů do Skotska, zahrál si Suikoden 3 a zamiloval si ho úplně stejně jako všechny ostatní hry do té doby.

Přečtěte si více  Jak se dostat do opuštěné chatrče v Jedi Survivor

A přesně to jsem udělal. Zůstal jsem v klubu až do osmé hodiny ranní, dlouho poté, co odešel hlavní DJ. Vtáhl jsem svou přítelkyni v oblečení z minulé noci rovnou do GameStopu na Páté avenue, počkal jsem, až přijde manažer a otevře, vzal jsem si PS2 z druhé ruky pro americký region a… buben… nestihl jsem si vzít kopii Suikodenu 3. A pak jsem se vydal na cestu. Byl jsem vyřízený.

Obrázky klíčů z původního vydání hry Suikoden 3.

(Obrázek: Konami)

Co jsem ale udělal, bylo, že jsem poprvé po letech zkusil eBay. Dalo mi to trochu práce, ale podařilo se mi sehnat kopii Suikoden 3 z druhé ruky, plus DPH, plus poštovné za méně než 50 liber (což v té době bylo asi 80 dolarů). Suikoden 3 jsem dohrál do mrtě a byla to nádhera – natolik, že je to teď moje nejoblíbenější JRPG. Miluji Suikoden 2 a miluji Chrono Trigger, Final Fantasy 7 a Final Fantasy 8, ale Suikoden 3 pro mě svým příběhem, postavami a naprostou podivností ční nad ostatními.

Pokud máte chuť si hru vyzkoušet, vězte, že Suikoden 3 se v roce 2015 dostal na digitální pulty PlayStation ve všech regionech a že se dočkal i krásného fanouškovského HD remasteru. Rád bych znovu zažil ten pocit, když jsem hru hrál poprvé – a v mžiku bych znovu vydržel další šestileté čekání, transatlantickou cestu, opileckou konverzaci a bezesnou noc ve Velkém jablku.

Ztrácejte volný čas s nejlepšími RPG, které právě teď vedou virtuální války

Frenk Rodriguez
Frenk Rodriguez
Dobrý den, jmenuji se Frenk Rodriguez. Jsem zkušený spisovatel se silnou schopností jasně a efektivně komunikovat prostřednictvím svého psaní. Hluboce rozumím hernímu průmyslu a mám přehled o nejnovějších trendech a technologiích. Jsem zaměřený na detaily, dokážu přesně analyzovat a hodnotit hry a ke své práci přistupuji objektivně a spravedlivě. Do svého psaní a analýz vnáším také kreativní a inovativní pohled, což přispívá k tomu, že mé průvodce a recenze jsou pro čtenáře poutavé a zajímavé. Celkově mi tyto vlastnosti umožnily stát se důvěryhodným a spolehlivým zdrojem informací a postřehů v herním průmyslu.