Ze Stellar Blade mám předběžně dobrý pocit. Po několika hodinách strávených s chystanou demoverzí pro PS5 jsem si poměrně jistý, že se mi toto akční RPG bude líbit, až bude 26. dubna uvedeno na trh. Jsem si také docela jistý, že to nebude úžasná hra. Místo toho očekávám solidní až nadprůměrnou hru, která mě konkrétně osloví. Je tu prostor pro to, aby plná hra buď spadla do průměru, nebo mě naprosto ohromila, ale ukázka naznačuje, že jde o neohrabané akční RPG, které je stále více než dost zábavné na to, aby mě přesvědčilo, že budu několik hodin mlátit do jednoho bosse, jen abych si osahal bojový systém. Hrál jsem demo a teď chci hrát dál, což je pozitivní znamení.
Vítejte na Zemi
(Obrázek: Shift Up)
Stellar Blade, nebo alespoň jeho demo, je fascinujícím výsekem posledních 15 let herního designu. Prezentuje se jako efektní akční RPG ve stylu Nier Automata, nyní s dávkou parádiček ze Sekiro: Shadows Die Twice a výrazně korejskou estetikou. A to v podstatě je, jen s jaksi ještě sexuálně přehnanějším designem postav. Ostatně i některé překvapivě hnusné příšery z Naytiby mají podivně výrazné poprsí. Nic jiného bych od studia, které stojí za Nikke, jež možná znáte pod názvem Butts, nečekal: The Game.
Hrajete za Evu, jednu z mnoha kyberneticky vylepšených bojovnic (zdánlivě samé ženy), které byly vyslány, aby s mečem v jedné ruce a pistolí v druhé vzaly Zemi zpět od rasy skutečně odporných mimozemšťanů. Soudě podle nečekaně krvavého úvodu to nevypadá moc dobře a po zpackané misi se Eve spojí s místním inženýrem jménem Adam. To je asi tak všechno, co vám mohu o příběhu říct; demo není příliš dlouhé.
(Obrázek: Shift Up)
Úvodní hláška je jednoduchá: hackněte a vyřízněte si srdce. Dobře, jistě. Tohle mi vyhovuje, videohra. Jenže pak vás Stellar Blade zasáhne celou příručkou akčních adventur z let 2000 a 2010. Mluvím o žlutě natřených parkourových kulisách, lístečcích s kódy k otevření truhel, úrovních, které se vracejí ve smyčce se zkratkami přes zamčené dveře, skenovacím tlačítku, které odhaluje blízkou kořist a body zájmu, a – šeptejte – lehkém řešení environmentálních hádanek. Nechybí ani poctivé quick-time eventy, stealth zabíjení, a dokonce i insta zabití útokem zanořením. Stále se těším na nevyhnutelnou věžovou sekci a úroveň s motorkami.
Ze Stellar Blade mám předběžně dobrý pocit. Po několika hodinách strávených s chystanou demoverzí pro PS5 jsem si poměrně jistý, že se mi toto akční RPG bude líbit, až bude 26. dubna uvedeno na trh. Jsem si také docela jistý, že to nebude úžasná hra. Místo toho očekávám solidní až nadprůměrnou hru, která mě konkrétně osloví. Je tu prostor pro to, aby plná hra buď spadla do průměru, nebo mě naprosto ohromila, ale ukázka naznačuje, že jde o neohrabané akční RPG, které je stále více než dost zábavné na to, aby mě přesvědčilo, že budu několik hodin mlátit do jednoho bosse, jen abych si osahal bojový systém. Hrál jsem demo a teď chci hrát dál, což je pozitivní znamení.
Vítejte na Zemi
(Obrázek: Shift Up)
Stellar Blade, nebo alespoň jeho demo, je fascinujícím výsekem posledních 15 let herního designu. Prezentuje se jako efektní akční RPG ve stylu Nier Automata, nyní s dávkou parádiček ze Sekiro: Shadows Die Twice a výrazně korejskou estetikou. A to v podstatě je, jen s jaksi ještě sexuálně přehnanějším designem postav. Ostatně i některé překvapivě hnusné příšery z Naytiby mají podivně výrazné poprsí. Nic jiného bych od studia, které stojí za Nikke, jež možná znáte pod názvem Butts, nečekal: The Game.
Hrajete za Evu, jednu z mnoha kyberneticky vylepšených bojovnic (zdánlivě samé ženy), které byly vyslány, aby s mečem v jedné ruce a pistolí v druhé vzaly Zemi zpět od rasy skutečně odporných mimozemšťanů. Soudě podle nečekaně krvavého úvodu to nevypadá moc dobře a po zpackané misi se Eve spojí s místním inženýrem jménem Adam. To je asi tak všechno, co vám mohu o příběhu říct; demo není příliš dlouhé.
(Obrázek: Shift Up)
Úvodní hláška je jednoduchá: hackněte a vyřízněte si srdce. Dobře, jistě. Tohle mi vyhovuje, videohra. Jenže pak vás Stellar Blade zasáhne celou příručkou akčních adventur z let 2000 a 2010. Mluvím o žlutě natřených parkourových kulisách, lístečcích s kódy k otevření truhel, úrovních, které se vracejí ve smyčce se zkratkami přes zamčené dveře, skenovacím tlačítku, které odhaluje blízkou kořist a body zájmu, a – šeptejte – lehkém řešení environmentálních hádanek. Nechybí ani poctivé quick-time eventy, stealth zabíjení, a dokonce i insta zabití útokem zanořením. Stále se těším na nevyhnutelnou věžovou sekci a úroveň s motorkami.
Zatím mě nadchl hlavně boj, ale moment, kdy jsem měl pocit, že jsem Stellar Blade pochopil, přišel ve druhé oblasti dema a neměl nic společného s bojem. Vyleštil jsem skupinu nepřátel – což bylo trochu frustrující, z důvodů, ke kterým se ještě dostanu – a prošel jsem lezeckou sekcí, kterou byste mohli ve velkém přidat do moderních her Tomb Raider, aniž by si toho někdo všiml. Byl jsem připraven na další boj a pak po mně Stellar Blade chtěl to poslední, co jsem čekal: skočit do zatopené komory, potopit se pod vodu, abych sebral nějakou kořist, a pak pomalu přetlačit plovoucí prkno k žebříku – samozřejmě také natřenému na žluto -, abych mohl vylézt nahoru a pokračovat v průzkumu. Dobře, už vím, kde jsem. Budu si muset svůj mozek posedlý bojem znovu nastavit na tyto otevřené úseky, ale nemám je rád. Při druhém spuštění dema jsem našel skvělý nový sběratelský předmět, což je dobrá předzvěst průzkumu.
Zábavné, ale nevyrovnané
(Obrázek: Shift Up)
Jak už bylo řečeno, jsem tu především kvůli boji. Eve se v úrovních ovládá trochu nešikovně, k některým skokům a interaktivním prvkům, jako jsou kiosky, se dostává těžkopádně, ale v boji se pohybuje docela dobře. Tedy až na chvíle, kdy se jí to nedaří, ale i když budu na toto demo nadávat, chci zdůraznit, že jsem se u něj dobře bavil, a když jsem se aklimatizoval podruhé, bavil jsem se mnohem víc.
- Na začátku máte k dispozici širokou škálu komb s mečem, která řetězí lehké a těžké útoky. Některé vás uzamknou do dlouhých animací, které znemožňují parírování nebo uhýbání, a stejně často nemáte dlouhý prostor, abyste mohli provést celý řetězec, takže jsem se většinou držel několika rychlých komb, abych zůstal mezi parírováním hbitý. Zásahy nebo parýrování generují energii, kterou můžete utratit za útoky Beta, přičemž standardní dva jsou nabitý AoE úder a těžký úder. Beta útoky mohou přerušit nepřátele a způsobit dodatečný stagger, čímž vás posunou směrem k omráčení a kritickému zásahu, který způsobí obrovské poškození, takže jejich použití ve správný čas je důležité. Propojením těchto útoků je seknutí na velkou vzdálenost, které vrhne Evu k cílenému nepříteli, a musím vám říct, že srazit frajerovi ponožky útokem Beta a pak se k němu teleportovat, aby se vlak bolesti rozjel, ještě nezestárlo.
- Přihlaste se k odběru novinek GamesRadar+
- Týdenní přehledy, příběhy z komunit, které máte rádi, a další informace
- Ze Stellar Blade mám předběžně dobrý pocit. Po několika hodinách strávených s chystanou demoverzí pro PS5 jsem si poměrně jistý, že se mi toto akční RPG bude líbit, až bude 26. dubna uvedeno na trh. Jsem si také docela jistý, že to nebude úžasná hra. Místo toho očekávám solidní až nadprůměrnou hru, která mě konkrétně osloví. Je tu prostor pro to, aby plná hra buď spadla do průměru, nebo mě naprosto ohromila, ale ukázka naznačuje, že jde o neohrabané akční RPG, které je stále více než dost zábavné na to, aby mě přesvědčilo, že budu několik hodin mlátit do jednoho bosse, jen abych si osahal bojový systém. Hrál jsem demo a teď chci hrát dál, což je pozitivní znamení.
- Vítejte na Zemi
(Obrázek: Shift Up)
Stellar Blade, nebo alespoň jeho demo, je fascinujícím výsekem posledních 15 let herního designu. Prezentuje se jako efektní akční RPG ve stylu Nier Automata, nyní s dávkou parádiček ze Sekiro: Shadows Die Twice a výrazně korejskou estetikou. A to v podstatě je, jen s jaksi ještě sexuálně přehnanějším designem postav. Ostatně i některé překvapivě hnusné příšery z Naytiby mají podivně výrazné poprsí. Nic jiného bych od studia, které stojí za Nikke, jež možná znáte pod názvem Butts, nečekal: The Game.
Hrajete za Evu, jednu z mnoha kyberneticky vylepšených bojovnic (zdánlivě samé ženy), které byly vyslány, aby s mečem v jedné ruce a pistolí v druhé vzaly Zemi zpět od rasy skutečně odporných mimozemšťanů. Soudě podle nečekaně krvavého úvodu to nevypadá moc dobře a po zpackané misi se Eve spojí s místním inženýrem jménem Adam. To je asi tak všechno, co vám mohu o příběhu říct; demo není příliš dlouhé.
(Obrázek: Shift Up)