Posledních několik měsíců jsem o Destiny 2 hodně přemýšlel – mnohem víc, než jsem ji hrál, to je jisté. Poslední protržení hráze komunitního rozhořčení, které rozštípl přímo ošklivý příspěvek na blogu State of the Game, tyto myšlenky vyhnalo do popředí mé mysli. Destiny je součástí mého osobního i profesního života už devět let, takže se s jistou zkušeností znovu pokouším rozklíčovat frustraci komunity a vyjádřit tu svou.
Spousta lidí říká stále stejné věci. Hra je mrtvá, vývojáři v Bungie jsou líní, chtějí to ukončit a skončit s tím. Tato tvrzení jsou stejně nepravdivá jako kdykoli předtím. Destiny 2 je teď nepochybně v útlumu – nejhlasitějším alarmem je pro mě náhlý nezájem mého proslulého hardcore klanu -, ale neumírá. Stále je to jedna z nejkonzistentněji úspěšných her s živou službou vůbec a stále má pravděpodobně nejlepší gunplay v historii videoher. Zároveň mi ale připadá jako hra na konci svého života.
Ve skutečnosti si nemyslím, že Destiny 2 je blízko konce svého života, ale mám pocit, že ano, a to mě tíží. Je to stará hra, která působí staře, jako by životně důležité systémy začínaly vypovídat službu pod nezadržitelným pochodem času. Jsme v 21. sezóně Destiny 2, lidi. Nevím, kolik toho má tahle hra ještě před sebou. Nevím, jak moc ji ještě chci hrát.
Možná je to jen nevyhnutelný osud sezónního modelu, který trvá tak dlouho. Pokaždé, když Bungie rozjede slušný hrad z písku, nová sezóna ho spláchne. Loot se stal v porovnání s věcmi, které už máme, neatraktivním, základní playlisty se zhoršily, servery hoří (samozřejmě z jiných důvodů, ale nepomáhá to) a příběh opět visí ve vzduchu. Už jsem překročil bod, kdy se bavíme o tom, co by se mělo udělat, a teď přemýšlím, co se dá udělat. Vzhledem k tomu, že Bungie otevřeně rozhazuje rukama a prohlašuje části své hry za nespasitelné, optimismem nepřekypuji.
Stav hry
(Obrázek: Bungie)
Za těch devět let jsem četl spoustu příspěvků na blogu o stavu hry Destiny a málokdy se stává, že by Bungie znělo tak poraženě. Destiny 2 si říká o víc peněz než kdy dřív, ale zároveň Bungie tvrdí, že nemůže nebo nechce věnovat prostředky několika významným prvkům hry.
Viděl jsem, že někteří hráči poukazují na to, že po tomto State of the Game můžeme alespoň odložit některé letité naděje. Ano, jistě. Ale tvrdím, že „je to tak špatné, jak jste si mysleli, a lepší už to nebude“ není zpráva, kterou hra potřebovala. V Destiny 2 je stále obtížnější se bavit, jakmile opustíte bublinu nejnovějšího obsahu, a tato obsahová hniloba se zřejmě bude jen zhoršovat.
Podívejte se na Gambita. Proboha, podívejte se na Gambita. Každý, kdo někdy dělá nějakou PvPvE hru, by si měl prostudovat pohmožděnou, potlučenou a spálenou mrtvolu režimu Gambit z Destiny 2, kterou nyní Bungie pro jistotu hodilo do sekáčku na dřevo. O Gambitu se kdysi mluvilo jako o prvotřídním přídavku pro Forsaken – jedno z největších a nejoblíbenějších rozšíření hry – a o prostředním bodu pro základní herní seznamy. V Strikes máte PvE, v Crucible PvP a v Gambitu PvPvE. A hádejte co: Gambit býval zábavný!
Lidé se dívali na smuteční hosty Gambitu a ptali se, kde se vzala ta náhlá láska k tomuto režimu, když podle údajů ho skoro nikdo nehrál. Upřímně mohu říct, že kdysi dávno jsem měl Gambit rád. Rád bych ho měl znovu rád! Ale chybějící kořist, těžké zbraně, protivný vetřelčí design a zoufalý nedostatek aktualizací ho zanechaly v takovém rozkladu, že ho Bungie raději odsoudí jako opuštěný dům a všem řekne, že už se o něj nemusí starat. Pro toto rozhodnutí existuje logický argument, ale z amerických voleb mám dost snižování škod a tady mi to nepřijde o nic povzbudivější.
(Obrázek: Bungie)
Podívejte se na PvP. Nechápu, jak je možné, že Destiny 2 má stále takovou hráčskou základnu PvP, jakou má, protože když pomineme gunplay, tak vám lépe poslouží jakákoliv alespoň trochu slušná kompetitivní střílečka. Hrát Destiny 2 kvůli PvP je jako koupit si celý hamburger jen proto, abyste z něj snědli okurky. Víte, že lidé prodávají celé sklenice okurek, že? Kdysi jsem byl v Destiny 1 hráčem top 50 Clash (alespoň podle Destiny Trackeru), ale v tuto chvíli o PvP v Destiny 2 přemýšlím stejně, jako přemýšlím o PvP v Diablu 4. V Destiny 2 se mi zdá, že jsem se dostal na první místo v žebříčku. Je to nestydatě nevyvážený a vestálý bordel, který si většina lidí může užít, jen pokud se rádi špiní. Pokud do něj půjdete s očekáváním něčeho jiného, spálíte se.
Možná je dobré, aby se lidé konečně bez stínu pochybností dozvěděli, že Bungie sice slyší na žádosti o více PvP map, ale nehodlá jich vytvořit více, protože by to vyžadovalo zdroje, které zřejmě nemůže postrádat. Myslím, že je to lepší, než kdyby hráči léta viseli na otřepaných přáních. A není to tak, že by PvP bylo tak zanedbané jako Gambit. Dostane nějaké nové módy, loot, změny vyvážení a tak dále. Ale je prostě špatný pocit slyšet od společnosti, která je známá multiplayerovými střílečkami a aktivně dělá novou PvP střílečku, že neumí dělat mapy.
Viděl jsem, jak si lidé stěžují na to, že Marathon údajně vysává zdroje Destiny 2, ale faktem je, že je normální a dobré, když společnost utrácí příjmy z jednoho úspěchu na nové projekty. Tak to ve firmách funguje. Viděl jsem také nepochopení nad tím, jak akvizice Sony za 3,6 miliardy dolarů jistě musela naplnit pokladnu Bungie natolik, že může lusknout prsty a koupit řešení čehokoli. Ale takhle akvizice nefungují, ani takhle nefungují peníze. S tím vším, co bylo řečeno, není příjemné vidět, jak Bungie zahajuje State of the Game tím, že mluví o všech věcech, které nemůže udělat, když opravdu nemá pocit, že by si tu lidé říkali o měsíc.
Problém s kořistí
(Obrázek: Bungie)
Díky aktualizacím Gambitu a mapám PvP alespoň chápu, odkud Bungie vychází, i když mi to zanechává kyselou pachuť v ústech. Ale ta věc s brněním? No tak. Vytvořit jednu rituální sadu brnění ročně „je stále náročnější, zejména s ohledem na to, že tyto sady byly v minulosti hráči velmi málo přijímány jak jako základní brnění, tak jako kosmetické ozdoby“. No tak, Bungie.
Hráči nenosí rituální brnění proto, že padá s nízkými statistikami. To je také jeden z důvodů, proč většina lidí nerada grindí standardní playlist Vanguard; zejména údery jsou nevděčné. (Spousta Destiny 2 je neodměňující, což je u lootovací hry velký problém!) A lidi tuhle zbroj netransmogují, protože sety byly zatraceně ošklivé. Ale místo toho, abychom vytvořili další, silnější nebo lépe vypadající brnění, tak prostě hodíme ručník do ringu poté, co se nám nepodařilo dodat playlistové brnění v Lightfallu?
V kontextu obchodu Eververse v Destiny 2, který bez problémů pumpuje spoustu módnějších zbrojí, se tomu absolutně nedá upřít optika. Vydejte ten úhledný getup Bull Titan Eververse jako rituální zbroj a uvidíte, kolik hráčů si ho osvojí. Uznávám, že Eververse je vlastní věc, ornamenty se liší od dropů z playlistů, The Final Shape má nové brnění přijít za několik měsíců a nové sety dostáváme ještě v sezónách a dungeonech a raidech. Nehodlám předstírat, že vím, jak se tato zbroj vyrábí, a netvrdím, že by pro Bungie bylo snadné vyrobit více playlistových zbrojí. Říkám jen, že je to neuvěřitelně chabý a neuspokojivý argument pro hru založenou na lootu.
Co přijde příště?
(Obrázek: Bungie)
Nepochybuji o tom, že Bungie na předváděčce Final Shape 22. srpna ukáže nějaké parádní záběry plné parádních věcí. To lidi pořádně nažhaví, navzdory tomu hořkému State of the Game – který, upřímně řečeno, sliboval velké změny v kvalitě života. Ale po devíti letech bych rád viděl více dobrých zpráv, které nepřicházejí se zprávami špatnými.
Můj osobní seznam přání k odhalení je krátký, ale mlhavý. Chci se na něco těšit, ne na příští rok, ale na roky, které podle Bungie Destiny 2 ještě čekají. Protože se snažím vidět budoucnost hry, nebo alespoň svou budoucnost s ní, kromě finále Light and Darkness, které přijde v dalším rozšíření – poslední části kvadrilogie, která před několika lety nebyla ani v plánu. Po příběhovém zklamání Lightfallu si ani tím nejsem tak jistý jako před rokem.
Skutečnost, že už se zoufale dívám tak daleko dopředu, ukazuje, jak malou sílu měl Lightfall a jeho sezóny, a myslím, že to je velká část toho, proč je komunita teď tak na dně. Lightfall nebyl nejnižším bodem v historii Destiny 2, ale počítám, že to byl největší přešlap ze všech ročních rozšíření, a následky toho se stále ještě projevují. Spousta malých problémů a několik nových velkých se srazilo do jedné znepokojivé masy.
V současnosti hraji Destiny 2 výhradně kvůli novým příběhovým misím a týdenním nájezdům nebo obnovení dungeonů. Stále doporučuji lidem frustrovaným jakoukoli hrou, aby si dali pauzu, a já rozhodně hraji méně podle své vlastní rady. Nejchytřejší věc, kterou kdy vývojáři Final Fantasy 14 udělali, bylo, že opakovaně nabádali lidi, aby hráli jiné hry, a správně uznali, že ani ty nejlepší MMO nemohou být skutečně bezedné. A neočekávám, že Destiny 2 bude bezedné. Jen chci, abych ji chtěl hrát víc než jen minimum. To mi nepřipadá, že bych si říkal o měsíc.