Ať si mě kdo chce, co chce, ale já jsem si nevšiml, co trailer na Mafia: The Old Country prozrazuje, dokud se jeho titulní karta nepřekryla obrovským písmem nad Sicílií. Při zpětném pohledu by mi všechny ty efektní artworky, zlověstné řeči o rodině a nože zabodnuté do stolu měly zazvonit na zvonek – zejména vzhledem k tomu, že víme, že Mafia 4 je ve vývoji už několik let – ale ne. Nic. Niente. Nechápejte mě špatně: možná mě to zaskočilo, ale ze všeho, co bylo oznámeno na Gamescom Opening Night Live, bylo toto překvapení největší ze všech.
Od chvíle, kdy jsem se díval na odhalení The Old Country, jsem utopil hodiny v dalším hraní Mafie 2. Hra z roku 2010 se drží pozoruhodně dobře – je to pohlcující dobový příběh zasazený do 40. a 50. let, postavený na pulzním mafiánském dramatu – a navzdory tomu, že je to otevřený svět s holými kostmi, působí jeho prostředí inspirované New Yorkem mnohem větší, než ve skutečnosti je. Je to na hony vzdálené jejímu hyperpřeplácanému následovníkovi Mafia 3, který mi nesedl ani zdaleka tolik, protože díky vylomeninám v otevřeném světě ztratil velkou část svého charakteru. Vlastně doufám, že The Old Country je cokoliv ale poslední počin vývojářského studia Hangar 13 v této sérii – a z toho mála, co jsme zatím slyšeli, se zdá, že přesně to je na cestě.
Staré způsoby jsou nejlepší
(Obrázek: Hangar 13)Made in Sicily
(Obrázek: 2K Games)
Hra Mafia: The Old Country nebude obsahovat italský hlasový projev – ale to proto, že je v sicilštině
Ačkoli kromě minutového traileru odehrávajícího se v něčí přepychové sicilské kanceláři nemáme moc co nabídnout, prezident společnosti Hangar 13 Nick Baynes se nechal slyšet, že se The Old Country vrátí „ke kořenům toho, co fanoušci na sérii Mafia milují“, a to díky „hlubokému lineárnímu příběhu“. Méně slovy, je to krok zpět od Mafie 3.
Ať si mě kdo chce, co chce, ale já jsem si nevšiml, co trailer na Mafia: The Old Country prozrazuje, dokud se jeho titulní karta nepřekryla obrovským písmem nad Sicílií. Při zpětném pohledu by mi všechny ty efektní artworky, zlověstné řeči o rodině a nože zabodnuté do stolu měly zazvonit na zvonek – zejména vzhledem k tomu, že víme, že Mafia 4 je ve vývoji už několik let – ale ne. Nic. Niente. Nechápejte mě špatně: možná mě to zaskočilo, ale ze všeho, co bylo oznámeno na Gamescom Opening Night Live, bylo toto překvapení největší ze všech.
Od chvíle, kdy jsem se díval na odhalení The Old Country, jsem utopil hodiny v dalším hraní Mafie 2. Hra z roku 2010 se drží pozoruhodně dobře – je to pohlcující dobový příběh zasazený do 40. a 50. let, postavený na pulzním mafiánském dramatu – a navzdory tomu, že je to otevřený svět s holými kostmi, působí jeho prostředí inspirované New Yorkem mnohem větší, než ve skutečnosti je. Je to na hony vzdálené jejímu hyperpřeplácanému následovníkovi Mafia 3, který mi nesedl ani zdaleka tolik, protože díky vylomeninám v otevřeném světě ztratil velkou část svého charakteru. Vlastně doufám, že The Old Country je cokoliv ale poslední počin vývojářského studia Hangar 13 v této sérii – a z toho mála, co jsme zatím slyšeli, se zdá, že přesně to je na cestě.
Staré způsoby jsou nejlepší
(Obrázek: Hangar 13)Made in Sicily
(Obrázek: 2K Games)
Hra Mafia: The Old Country nebude obsahovat italský hlasový projev – ale to proto, že je v sicilštině
Ačkoli kromě minutového traileru odehrávajícího se v něčí přepychové sicilské kanceláři nemáme moc co nabídnout, prezident společnosti Hangar 13 Nick Baynes se nechal slyšet, že se The Old Country vrátí „ke kořenům toho, co fanoušci na sérii Mafia milují“, a to díky „hlubokému lineárnímu příběhu“. Méně slovy, je to krok zpět od Mafie 3.
Nechápejte mě špatně – některé části Mafie 3 se mi líbily. Prostředí 60. let a město New Bordeaux inspirované New Orleans byly neuvěřitelné a rád jsem se proháněl jeho pulzujícími ulicemi v řvoucích muscle cars. Soundtrack byl fenomenální a příběh vietnamského veterána Lincolna Claye, který jako jeden muž bojuje proti mafii, byl skvělým zpestřením série. Ale vidět něco z tohoto příběhu bylo noční můrou, protože byl propletený s okresním systémem, který rozděloval svět na segmenty gangů, které bylo třeba vyčistit, aby se děj posunul dál. Museli jste vyčistit každou část města, mlátit vyrobené muže a způsobovat problémy v opakujících se misích, dokud jste nedostali šanci zabít velký sýr dané oblasti. Pak jste museli vše zopakovat v jiné zóně. A další. A další, ad nauseam. Těch vycpávek bylo na můj žaludek příliš – byl zde sice ukryt třaskavý thriller o pomstě, ale připadalo mi to jako sníst 30 misek mdlé kaše, abych se dostal k dezertu.
Bylo jasné, že Hangar 13 se chce hnát za sandboxovými vrcholy Grand Theft Auto, s otevřeným světem vhodnějším k hrabání vedlejších aktivit než jeho předchůdci, ale jeho přístup kvantity nad kvalitou byl zatraceně špatný. Je to už osm let, co jsem naposledy hrál Mafii 3, a i když bych měl problém vyjmenovat jedinou postavu z mnoha, které jsem zabil, noční klub, do kterého jsem byl zavlečen v několika dřívějších misích, se mi nechtěně vryl do mozku.
(Obrázek: Hanger 13)