Ušetřete myšlenku na západní hráče Yakuzy, kteří se s hlavním hrdinou série Kazumou Kiryuem poprvé seznámili v roce 2017 s prequelem Yakuza 0. Pokračování jeho příběhu by pak znamenalo navázat remakem původního PS2 dílu, Yakuza Kiwami – poté by však byli nuceni přeskočit deset let staré díly, což by uspíšilo jeho rozlučkovou poklonu v Yakuza 6. Je to docela úprava, přičemž Píseň života navazuje na Draka Dojimu, který je najednou dávno za zenitem. V úvodní kapitole hry se ocitá v nemocnici, což je důsledek dlouhého a drsného souboje, který zakončil Yakuza 5 – a jakmile je ovládání nakonec předáno hráči, ukáže se, že dokáže běžet sotva pár vteřin, aniž by se zadýchal a pak se vyčerpáním zdvojnásobil.
Není to zrovna lichotivý způsob, jak začít labutí píseň, rozhodně v porovnání s jinými stárnoucími mužskými herními hrdiny, jako je Nathan Drake nebo Kratos. Ale svět Yakuzy se vždy více podobal tomu skutečnému, kde pokrok i úpadek jsou výsledkem neúprosného pochodu času. Je tedy jen dobře, že se Kiryu na konci tříletého trestu vrátí do změněného světa. Moc klanu Tódžó, jeho bývalé jakuzácké rodiny, se ještě více zmenšila a na Kamurocho se dere bezohledná triáda Siao. Dokonce i toto důvěrně známé útočiště ztratilo na hodnotě. Jeho severní strana, kde se nachází hotelová čtvrť a Kamurocho Hills, je uzavřena pro výstavbu, i když ne ani tak z příběhových důvodů, jako spíše proto, že studiu RGG dochází čas na vybudování celé čtvrti od základů v novém Dragon Enginu.
Vstupte do dračího světa
(Obrázek: SEGA)Přihlásit se k odběru
(Obrázek: Future)
Tento článek původně vyšel v časopise Edge. Chcete-li získat další fantastické podrobné rozhovory, funkce, recenze a další informace, které vám budou doručeny přímo do vašich dveří nebo na vaše zařízení, předplaťte si časopis Edge.
Tato nová technologie samozřejmě přináší některé jasné výhody. Jejím výsledkem je dosud nejostřeji realizovaný virtuální turistický zážitek v sérii, kdy můžete detailněji obdivovat billboardy okouzlujících hostitelů nebo karaage sedícího u pultu se smaženým jídlem v samoobsluze a poprvé se plynule pohybovat mezi ulicemi a interiéry. Nové technologické trendy – a to, jak se s nimi zapomnětlivý Kiryu popasuje – jsou zde totiž tak trochu běžným tématem. Nechybí ani vedlejší úkoly zahrnující příliš vnímavého virtuálního asistenta, slídícího létajícího drona a nepříjemného vlogera. Ještě užitečnější je, že jste dostali chytrý telefon, díky němuž si nyní můžete svůj postup ukládat kamkoli.
Je to poprvé, kdy je každý dialog ve hře Yakuza plně ozvučen (což se bohužel v dalších dílech neopakuje), a to pomáhá podtrhnout pocit, že japonské studio investuje do toho, aby kdysi nenáročná série oslovila celosvětové publikum, a to se všemi zvonky a píšťalkami, které se očekávají od tříáčkových produkcí na západě. Studio však dělá ústupky. Přestáváme počítat, kolikrát Kiryu znovu použije stejnou animaci, aby rozbil kolo nebo popelnici o nepřítele, což otupuje dopad kdysi brutálních Heat Actions spouštěných ve rvačkách, zatímco NPC stojící strnule, aby přednesli své repliky, postrádají expresivní kouzlo mimických póz a prostého zavrčení nebo vyslovení „Nani“.
Přesto je tu jedno snížení, které je opodstatněné. Po dvou dílech s nadupaným hratelným ansámblem je jen dobře, že Kiryuova poslední hurá cesta by měla být jeho cestou o samotě a možná tou nejosobnější. To je jasné hned na začátku hry, kdy ho vidíme, jak se stará o dítě jménem Haruto, dítě Harukou, Kiryuovou náhradní dcerou. Od první hry jsme ji viděli vyrůstat od předčasně vyspělého devítiletého dítěte až po někdejší popový idol a nyní matku, která leží v nemocnici v kómatu poté, co ji srazilo auto. Otázky, kdo je otcem a proč se někdo pokusil Haruku a jejího syna zabít, zavedou Kiryu do Onomichi, ospalého pobřežního městečka v prefektuře Hirošima.
Právě tady se Haruka posledních několik let skrývá, což je pokus ochránit svou náhradní rodinu před do očí bijící pozorností médií poté, co jako celebrita zveřejnila své vazby na bývalého člena jakuzy. Ironií osudu se dozvídáme, že jejím novým útočištěm se stala jiná jakuzácká rodina, vedená Toru Hirosem: zdánlivě bezstarostným a jemně rošťáckým patriarchou, kterého dokonale ztvárnil ikonický Takeši Kitano a který se k podřízeným chová jako k vlastním neposlušným dětem. Mezi ně patří horkokrevný kapitán Nagumo, který zpočátku hledá jakoukoli záminku k boji s Kiryuem, než ho přijme jako svého „Anikiho“ (staršího bratra), a Yuta, mladík v tajném vztahu s Harukou.
Zpočátku je politováníhodné, že se většina děje odehrává v Onomiči, a ne uprostřed známého lesku a drsnosti tokijské čtvrti Kamurocho. Ještě nápadnější je, že stálice série, jako jsou Majima a Daigo, v tomto příběhu nedostanou téměř žádný čas na plátně, ačkoli jeden vedlejší úkol uspokojí vzpomínky novějších konvertitů, když se setkáme s kapesním okruhovým bojovníkem z Yakuzy 0 – nyní prošedivělým, jeho pestrobarevný závodní obleček je dávno schovaný – v nové kariéře provozovatele obchodu s tofu.
(Obrázek: Sega)
Přesto je toto městečko přesně tou změnou, kterou Kiryu potřebuje. Šumění jemného mořského vánku, kameny s básněmi rozmístěné po městě, svatyně, ke které se jde po mnoha schodech – to je dokonalé zenové prostředí pro někoho, kdo uvažuje o odchodu do důchodu. Ne že by se série vzdávala tradičního přehršle vedlejších rozptýlení, i když zde k takovým věcem patří lov harpunou a vedení baseballového týmu – docela odklon od obvyklých slizkých nabídek města.
Je to také místo, kde začínáme pozorovat, jak Kiryu uvolňuje své lpění na stoické mužnosti. Hry Yakuza jsou sice známé svými absurdními vedlejšími úkoly, ale obvykle je zde nevyřčená hranice, aby nebyla narušena hrdost mužských postav nebo předpokládaného (mužského, heterosexuálního) publika. Vzpomeňme si na hru Yakuza 5, kdy se Kiryu ovacemi brání kvůli chabě zastřenému homofobnímu vtipu o tom, proč je muž jeho věku svobodný a nechodí ven. Naproti tomu v Onomichi se hravě – i když trochu neochotně – ujme role oranžového maskota města Ono Michio a poskytne hře její nejpamátnější vedlejší úkol. Pomáhá připravit půdu pro nové úkoly přidané do Yakuza Kiwami 2, dalšího remaku a příštího projektu RGG, v němž Kiryu dává vše ze sebe jako hlasový herec pro homoerotickou videohru a později předvádí svou vypracovanou postavu ve focení nahoře bez.
Nejvíce odzbrojující moment si však Píseň života schovává až na konec. Kiryu se v nemocnici konečně shledá s Harukou a snaží se hrát přísného otce, ale když vidí svou náhradní dceru živou a zdravou, ztratí řeč. Otočí se k ní zády ve snaze skrýt slzy, ale my vidíme vše, jak se před námi tato kdysi stoická postava rozpadá. V příběhu, který je často podněcován absurdními situacemi – od povzbuzujícího proslovu, při němž někdo prorazí dveře, až po záchrannou misi, při níž je malý Haruto vyhazován do vzduchu jako ragbyový míč -, je tento okamžik nejpodceňovanějším momentem seriálu a nejlepším a nejsrdceryvnějším výkonem herce Takayi Kurody po více než deseti letech v jeho roli.
Když se Kiryuova dlouhá sága konečně chýlí ke konci, hra vám předhodí závěrečný spletitý zvrat, který vás vybídne k uvěření, že studio RGG by svého legendárního draka skutečně nechalo přinést nejvyšší oběť, než v epilogu odhalí pravdu. Kiryu, který přežil to, co mělo být smrtelným střelným zraněním, se rozhodne, že jediným způsobem, jak zabránit tomu, aby se Haruka a její rodina stali terčem útoku, je předstírat svou smrt a zůstat ve vyhnanství z povrchového světa, aby nikdy v budoucnu nezasahoval do záležitostí. Ano, živý, ale stejně dobrý jako přízrak, který teď může vidět ty, které miluje, jen z dálky.
Exit the dragon
(Obrázek: Sega)
„Můžete namítnout, že jeho následné výstupy byly opodstatněné: cameo ve hře Like A Dragon v roli jednoho z nejhrozivějších protivníků hry má být symbolickým předáním pochodně mezi dvěma hlavními draky.“
Když sérii tak definuje její hlavní hrdina, je těžké pochopit, co by mohla přinést budoucnost. Přesto čas běží dál a Yakuza nyní vzkvétá jako globální značka společnosti Sega. Hra Yakuza: Like A Dragon z roku 2020 navázala na sérii s novým sympatickým a charismatickým hlavním hrdinou Ichibanem Kasugou, postavou, která se poprvé představila prostřednictvím exkluzivní japonské mobilní sběratelské karetní hry Ryu Ga Gotoku Online. Jde o střídání stráží, které se odráží i ve skutečném životě, kdy po odchodu tvůrce série Tošihira Nagoshiho přišlo nové vedení studia.
Vzhledem k odmítnutí Kiryua rovnou zabít jsme však měli tušit, že tým ještě není připraven říct sayonara. Můžete namítnout, že jeho následná vystoupení měla své opodstatnění: cameo ve hře Like A Dragon v roli jednoho z nejhrozivějších protivníků je míněno jako symbolické předání pochodně mezi dvěma hlavními draky, zatímco použití jeho podobizny ve hře Ishin připomíná spíše obsazení známé tváře do dobového kostýmního dramatu. Nyní je však potvrzeno, že se drak Dojima vrátí jak ve hře Like A Dragon 8, kde se bude dělit o hlavní roli s Ichibanem, tak jako jediná hvězda hry Like A Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name.
Je cítit, že nové vedení RGG možná zažívá něco na způsob Hvězdných válek. Stejně jako nedávná série ObiWan Kenobi se i příběh Gaidenu odehrává mezi dvěma díly a vyplňuje detaily z období mezi Kiryuovou zdánlivou smrtí v Písni života a pokračováním jeho příběhu v Like A Dragon 8. V tomto díle se objevují i další příběhy, které se odehrávají mezi dvěma díly. V té předaleké galaxii jsme viděli, kam takový přístup může vést: jak vytahování postav, které už mají své datum spotřeby, hrozí snižováním návratnosti a může utlumit vývoj nové generace ikon.
Bylo by však lží tvrdit, že nás netěší příslib dalšího dobrodružství s jedním z největších videoherních hrdinů, ať už jde o mlácení pouličních zločinců jako kuželky nebo zpívání karaoke. Zda jsme se měli s postavou nadobro rozloučit, ukáže až čas.
Tento článek původně vyšel v čísle 382 časopisu Edge. Další fantastické články si můžete předplatit přímo zde nebo si vyzvednout jednotlivé číslo časopisu Edge ještě dnes.