Ve hře Divinity Original Sin 2 jsem se ocitl v podzemním vězení a jeden konkrétní pohled mě přivedl k šílenství. Sled událostí v pevnosti Fort Joy zahrnující sochu, stisknutí tlačítka a poklop mě zavedl na tuto nečekanou okliku a já netuším, co mám čekat . Přivítá mě temná a špinavá chodba s dlážděnou podlahou z tvrdého kamene, pavučinami zdobícími každý kout a zchátralými zdmi, které potřebují opravit. Po obou stranách jsou dveře vedoucí k několika celám, a poté, co pošlu svého společníka Věčného učence Fanea, aby svými kostlivými prsty odemkl několik zámků, se pustím do průzkumu.
V tu chvíli mě zaplaví náhlá vlna vzrušení. Obvykle tento pocit vyvolá truhla, luxusní kořist nebo obzvlášť zajímavý objev, ale právě teď jsem pozitivně rozpumpovaný, když vidím, jak se v rohu krčí krysa. Ano, opravdu. *Proč jsem tak nadšená, že je tu nějaká krysa? No, znamená to, že můžu použít svůj nově nabytý talent, a to je zdaleka nejlepší dovednost ve hře. Ve skutečnosti odráží mé nejoblíbenější kouzlo v Baldur’s Gate 3 a já se ho prostě nemůžu nabažit.
Dotyčný talent se jmenuje Pet Pal a umožňuje mi mluvit se zvířaty. Kdo by tuhle schopnost nechtěl? Nejenže mi otevírá úplně jinou stránku dobrodružství, ale už mi představila řadu překvapivých scénářů. Poté, co jsem podobnou schopnost hojně využíval v Baldur’s Gate 3, mě hraní Divinity Original Sin 2 jen utvrdilo v touze vidět tuto funkci ve více RPG hrách. Upřímně řečeno, čím více her mi umožní konverzovat se zvířaty, tím lépe.
Komunikace se zvířaty
(Obrázek: Larian Studios)
Ve hře Divinity Original Sin 2 jsem se ocitl v podzemním vězení a jeden konkrétní pohled mě přivedl k šílenství. Sled událostí v pevnosti Fort Joy zahrnující sochu, stisknutí tlačítka a poklop mě zavedl na tuto nečekanou okliku a já netuším, co mám čekat . Přivítá mě temná a špinavá chodba s dlážděnou podlahou z tvrdého kamene, pavučinami zdobícími každý kout a zchátralými zdmi, které potřebují opravit. Po obou stranách jsou dveře vedoucí k několika celám, a poté, co pošlu svého společníka Věčného učence Fanea, aby svými kostlivými prsty odemkl několik zámků, se pustím do průzkumu.
V tu chvíli mě zaplaví náhlá vlna vzrušení. Obvykle tento pocit vyvolá truhla, luxusní kořist nebo obzvlášť zajímavý objev, ale právě teď jsem pozitivně rozpumpovaný, když vidím, jak se v rohu krčí krysa. Ano, opravdu. *Proč jsem tak nadšená, že je tu nějaká krysa? No, znamená to, že můžu použít svůj nově nabytý talent, a to je zdaleka nejlepší dovednost ve hře. Ve skutečnosti odráží mé nejoblíbenější kouzlo v Baldur’s Gate 3 a já se ho prostě nemůžu nabažit.
Dotyčný talent se jmenuje Pet Pal a umožňuje mi mluvit se zvířaty. Kdo by tuhle schopnost nechtěl? Nejenže mi otevírá úplně jinou stránku dobrodružství, ale už mi představila řadu překvapivých scénářů. Poté, co jsem podobnou schopnost hojně využíval v Baldur’s Gate 3, mě hraní Divinity Original Sin 2 jen utvrdilo v touze vidět tuto funkci ve více RPG hrách. Upřímně řečeno, čím více her mi umožní konverzovat se zvířaty, tím lépe.
Komunikace se zvířaty
(Obrázek: Larian Studios)
Přirozeně se co nejrychleji rozběhnu ke kryse a navážu s ní rozhovor. Už jen to, že se jmenuje Eddie, mi vykouzlí úsměv na tváři, ale ten človíček je i docela ochotný. Eddie mi dává šperhák, nebo jak tomu říká, „špičatý odemykač zámků“, a pak mi vypráví o tomhle místě, kde jsem se ocitl. Můj rozhovor s krysou mi připomene nespočet příležitostí v Baldur’s Gate 3, kde jsem se dostal do řeči s prasaty, psy a dalšími. Když jsem poprvé vstoupil do Mečového pobřeží, okamžitě mě zaujalo věštecké kouzlo Mluv se zvířaty. Nikdy předtím jsem nezažil hru, která by mi to umožňovala, a pokaždé, když jsem ve světě narazil na nějaké zvíře, musel jsem zjistit, co mi řekne. Zatímco samotná přítomnost divokých zvířat pomáhá virtuálnímu prostředí působit živěji, možnost s nimi skutečně konverzovat přináší další úroveň hloubky a činí svět ještě bohatším.
Nový horizont
(Obrázek: Larian Studios)
Baldur’s Gate 3 mě přesvědčil, abych konečně vyzkoušel poslední kritikou oceňované RPG od Larianu, a rychle se stává mou novou posedlostí.
Jako opozdilec RPG od Larianu jsem netušil, že Divinity Original Sin 2 má podobnou vlastnost. Dokážete si tedy představit mou radost a překvapení, když jsem nedávno začal svou cestu za Lohse v Rivellonu a zjistil, že podobná funkce existuje i v tomto fantasy RPG. Tolik mi Divinity připomínalo Baldur’s Gate 3, ale nic nepřekonalo okamžik, kdy se mi při prvním setkání s ovcí objevilo výukové okno. „Nerozumíte tomu, co se vám toto zvíře snaží říct!“ stálo v textu. „Kdybyste měli talent na zvířecího kamaráda, mohli byste vést smysluplný rozhovor“. Doslova jsem zalapal po dechu. Nic mi nebránilo získat tento talent při první možné příležitosti.
Dialog se psy
(Obrázek: Larian Studios)
Naštěstí mi netrvalo dlouho, než jsem si s některými zvířaty popovídal, jakmile jsem získal vyšší úroveň a odemkl tuto dovednost. Už se ukázalo, že mi otevírá cestu k několika velmi nezapomenutelným interakcím, a dokonce mi zachránila kůži v jedné nebezpečné situaci, ke které mi pomohl i pobyt ve vězení. Poté, co jsem si promluvil s krysou, jsem se dostal do křížku s mágem, který mučil nebohého vojáka. Moje přítomnost očividně nebyla vítaná a já se s ním a jeho poskoky musel brzy utkat. Vyraboval jsem všechno, co magistr měl, a i když jsem si všiml, že má u sebe červenou kouli, moc jsem nad tím v tu chvíli nepřemýšlel.
Ve hře Divinity Original Sin 2 jsem se ocitl v podzemním vězení a jeden konkrétní pohled mě přivedl k šílenství. Sled událostí v pevnosti Fort Joy zahrnující sochu, stisknutí tlačítka a poklop mě zavedl na tuto nečekanou okliku a já netuším, co mám čekat . Přivítá mě temná a špinavá chodba s dlážděnou podlahou z tvrdého kamene, pavučinami zdobícími každý kout a zchátralými zdmi, které potřebují opravit. Po obou stranách jsou dveře vedoucí k několika celám, a poté, co pošlu svého společníka Věčného učence Fanea, aby svými kostlivými prsty odemkl několik zámků, se pustím do průzkumu.