V Baldur’s Gate 3 jsem měl za sebou jen několik hodin prvního běhu, když jsem udělal strašnou volbu. Ve skutečnosti byla tato volba tak špatná, že mě stále pronásleduje při současném hraní. V době před vydáním na PS5 jsem se vědomě snažil vyhnout tomu, abych o příběhu a postavách dobrodružství od Larianu věděl příliš mnoho. To znamenalo, že když jsem v 1. aktu ztroskotal mezi troskami nautiloidní lodi, byl jsem stejně bezradný, co se děje, jako se zdál být můj půlelfí bard, ale přesně tak jsem to chtěl prožít. Protože jsem si užíval kouzlo objevování všeho na vlastní pěst, dorazil jsem do Smaragdového háje poměrně brzy. Řídil jsem se pouze instinktem a rozhodl jsem se udělat to, co jsem považoval za nejlepší… ale jak se ukázalo, toto rozhodnutí královsky pokazilo situaci potenciálnímu společníkovi, kterého jsem tak rád poznal: Karlachovi.
O tom, co se stalo v Háji, se zřejmě rychle rozkřiklo a Karlach na mě při našem prvním setkání dala najevo svůj vztek. Myslel jsem si, že jsem se zachoval správně vůči Tieflings, že jsem si vybral menší zlo, ale okázale se mi to vymstilo a teď přicházím o společnici, kterou jsem toužil poznat. Teď pokaždé, když v táboře vidím prázdný stan, kde by podle mých předpokladů měla bydlet, nemůžu si pomoct a musím myslet na to, co mohlo být, kdybych se zachoval jinak.
Jakmile jsem zašel příliš daleko, než abych se vrátil zpět a napravil své minulé chyby, musel jsem se smířit s osudem bez Karlacha a jít dál. Stále se však nemohu zcela smířit s tím, že jsem během prvního hraní přišel o její společnost. Strávil jsem spoustu času hloubáním nad touto konkrétní volbou, abych příště neudělal stejnou chybu, ale když už nic jiného, celý zážitek kolem ní vypovídá o tom, proč Baldur’s Gate 3 tak zbožňuji.
Chyby se staly
(Obrázek: Larian Studios)Dvojí problém
(Obrázek: Bethesda)
Hraju Baldur’s Gate 3 a Starfield zároveň a už nevím, kdo jsem, ale líbí se mi to
Zpětně dokážu ocenit, že jsem se při rozhodování o tom, co budu ve Smaragdovém háji dělat, choval trochu hrr. Po rozhovorech s různými tamními významnými NPC se dozvíte, že má své problémy se skřety a že roste napětí mezi tieflingskými uprchlíky a druidy, kteří se snaží Háj chránit. Už jsem byl rozhodnutý Tieflings pomoci, ale rozhodující bylo, jak jsem na to šel. Mluvil jsem se Zevlorem, vůdcem tieflingských uprchlíků, který mi řekl, že musím zastavit úřadujícího šéfa druidů Kagha.
Jistě, měl jsem možnost jít najít Halsina, prvního druida, ale rozhovor s Kaghou mě přesvědčil, že nebude mít rozum, ať udělám cokoli. Než jsem se nadál, bojoval jsem s ní ve jménu Tieflings, aniž bych věděl o dalších možnostech, které jsem měl k dispozici. Netušil jsem, že se tím celý Háj znepřátelí a způsobí nemalé krveprolití, které by mého budoucího společníka nadobro poštvalo proti mně.
Jakmile se v Háji všechno provalilo, vydal jsem se na nové pastviny a konečně jsem narazil na ohnivého fanouška. Mé nadšení z toho, že se do mé party přidá další společník, rychle pohaslo, když Karlach okamžitě vyjádřila svůj hněv nad mým počínáním. Přiznám se, že jsem byl velmi zmatený, protože jsem si myslel, že jsem pomohl Tieflings a udělal menší zlo z toho, co jsem považoval za dvě zla. Právě v tomto okamžiku jsem poprvé pořádně okusil, jak smysluplné jsou v Baldur’s Gate 3 volby. V té chvíli jsem byl ve hře teprve několik hodin, ale moje rozhodnutí už nesla značné následky.
Koneckonců, v dobrodružstvích si potrpím na společníky a vědomí, že jsem si jednu z nich zablokoval, aby se ke mně přidala, mě docela skličovalo… zvlášť když jsem se tolik těšil, až ji poznám. Ani po absolvování kontroly přesvědčování a pokusu o omluvu nebylo možné tuto situaci zachránit. Kdykoli jsem se s ní poté pokusil promluvit, setkal jsem se s jejími káravými slovy, která mi ještě teď zní v hlavě: „Jsem si docela jistá, že jsem ti řekla, ať si trhneš nohou, kámo.“ Tohle bylo pro mě jako zlý sen.
(Obrázek: Larian Studios)
Už ani nepočítám, kolikrát jsem ji po naší první konfrontaci slyšel říct tuhle uštěpačnou větu. Pokaždé, když jsem po svém pobytu v Háji měl za sebou další úkoly, jsem se přistihl, že se vracím na Vzkříšenou cestu, kde najdete Karlacha, v naději, že to ještě zvrátím. Bohužel jsem vždy dostal stejnou odpověď. Ohnivý Tiefling se mnou opravdu nechtěl mít nic společného… a já se za to dodnes proklínám stejně jako ona. Kdybych tak mohl vrátit čas a napravit, co jsem udělal špatně, ale už teď se mám na co těšit při dalším hraní.
A není to právě krása Baldur’s Gate 3? Někdy se věci pokazí, i když máte ty nejlepší úmysly, a nikdy nevíte, jak to dopadne. Dokonale to ilustruje, jak smysluplné jsou v dobrodružství od Larianu volby, které mají tolik možností utvářet a formovat jeho směr v závislosti na tom, jak hrajete. Hod kostkou může rozhodnout o vašem osudu nebo upevnit vaši cestu a já se toho nemohu nabažit. Stále mě mrzí, že přicházím o Karlachovu společnost, ale už se nemůžu dočkat, až ji příště získám na svou stranu. Jsem si jistá, že si budu vážit každé chvíle, kterou s ní strávím, o to víc díky tomu, jak se věci vyvinuly. Zatím se však budu muset smířit se svým údělem a snažit se vyhnout toužebnému pohledu na prázdný stan, ve kterém by mohla najít domov.
Pro další kapříky ve tvaru Baldur’s Gate 3 se podívejte na zážitek našeho Joe Donnellyho: Přišel jsem pozdě na párty k Baldur’s Gate 3, takže jsem se rozhodl, že tu párty zkazím tím, že budu absolutní hajzl pro každého, koho potkám.