Od obnovení komiksové série Green Lantern v roce 2023 spisovatel Jeremy Adams výrazně zkomplikoval život Hala Jordana a jeho místo v Green Lantern Corps.
Sbor se potýká se Spojenými planetami a Halův prsten moci Green Lantern byl upraven tak, aby ho udržel v zemské atmosféře, zatímco ostatní pozemští Green Lanterni čelí hrozbám v celém vesmíru. Green Lantern #8 staví do centra pozornosti Kyla Raynera, přičemž spolutvůrce této postavy Ron Marz se vrací, aby v čísle napsal záložní příběh, v němž Kyle čelí vlastní životní křižovatce.
V exkluzivním rozhovoru pro Newsaramu hovoří autoři Green Lantern #8 Jeremy Adams a Ron Marz o současném stavu věcí Hala Jordana a Kylea Raynera a zamýšlejí se nad místem Green Lanternů v širším vesmíru DC a nad láskami a nepřáteli, kterým čelí.
(Obrázek: DC)
Newsarama: Jeremy, jaké to je pracovat na Green Lanternovi v současné době, po osmi číslech?
Jeremy Adams: Je to opravdu vzrušující, protože nejenže Phillip Kennedy Johnson na Green Lantern: War Journal dělá opravdu skvělé věci s Johnem Stewartem, ale možnost dělat hlavní příběh a zároveň mít takové osobnosti, jako je Ron, které dělají záložní díly, které budou přímo navazovat na to, co se děje v zastřešujícím příběhu, to je podle mě skvělý způsob, jak to udělat. Nechci, aby si někdo vzal knihu a řekl si: „Nenávidím nebo miluji hlavní příběh“ nebo „Nenávidím nebo miluji záložní příběh“, ale nemít je nějak propojené nebo nám nedat nahlédnout do toho, co se děje v zastřešujícím vesmíru, by bylo hrozné, zvlášť vzhledem k ceně. [Chtěl jsem, aby si lidé řekli „Tohle stálo za to!“.
(Obrázek: DC)
Rone, oprav mě, pokud se mýlím, ale je to poprvé, co děláš interiéry s Dalem Eagleshamem? Jaké to bylo s ním pracovat?
Ron Marz: Vlastně to není poprvé, co jsem s Dalem dělal interiéry. Dělal jsem na knize What If…? v roce 1993, což je šílenost.
Adams: Jaké bylo to What If…?
Marz: Bylo to „Co kdyby se Barbara Ketchová stala Ghost Riderem?“. To není ničí oblíbené „Co kdyby…?“. číslo, ale je prostě zvláštní, že to bylo poprvé, kdy jsme s Dalem pracovali společně, ale naše cesty se nezkřížily na Green Lanternovi. Dalea znám už léta. Vlastně byl ve studiu CrossGen nedlouho předtím, než se všechno začalo sypat do kanálu. Nějakou dobu jsme pracovali ve stejné budově, takže se známe už dlouho, ale nikdy předtím jsme se k tomu nedostali, takže to bylo velmi skvělé a nečekané.
(Obrázek: DC)
Jeremy, po loňském uvedení série s XermÁnico spolupracuješ s Amancayem Nahuelpanem. Jaká byla spolupráce s Amancayem na tomto oblouku?
Adams: Je to skvělé! S XermÁnicem je to tak, že jeho kresba je tak dobrá a detailní, že má člověk chuť ho přikovat ke kreslicímu stolu a říct: „Ne, nikdy si nemůžeš dát pauzu!“ [smích] Myslím, že se nám s ním spolupracuje opravdu dobře a on dělá skvělé interiéry.
Dělat na Green Lanternovi a Halovi bylo vzrušující, ale samozřejmě je tu i Kyle… Když teď dělám na Green Lanternovi a je to zaměřené na Hala, všichni chtějí Kyla. Samozřejmě je tu ta nostalgie 90. let. Je opravdu vzrušující vidět ho zpátky v záběru, protože Geoff Thorne se ve své sérii soustředil především na Johna Stewarta a Jo Mullein. Byla to parádní, rozmáchlá sci-fi záležitost, ale z hlediska kontinuity s Green Lanternem je to už dlouhá doba.
Možnost přihlásit se k těmto postavám a zjistit, co se děje ve vesmíru, je zábavná, protože můj první Halův oblouk byl rozhodně zaměřený na Zemi. Teď, se záložními díly, začínáme vidět, co se děje ve vesmíru, a to je super. Při psaní Green Lanterna jsem si neuvědomil, že mě to jako spisovatele tak drasticky táhne do vesmíru. Je to taková přirozená tendence, takže snaha udržet Hala na Zemi byla poněkud obtížná!
(Obrázek: DC)
Rone, v záložním příběhu o Kylu Raynerovi přinášíte bombastickou vesmírnou akci, ale ve skutečnosti je to zranitelný pohled na Kyla a věci, které ho pronásledují. Co jsi chtěl jako člověk, který Kyla v průběhu let kontroloval, tímto příběhem říct o něm a jeho psychice?
Marz: Paul Kaminski se mi vlastně ozval, když jsem seděl v letištní hale na letišti JFK a čekal na let do Paříže. Říkal: „Chceš udělat příběh o Green Lanternovi?“ A já na to: „Jo, ale tenhle týden to nemůžu udělat!“ [smích] Každá příležitost vrátit se a hrát si s těmi hračkami je skvělá. K povídkám mám tendenci přistupovat jako k jinému druhu ryby než k dvacetistránkovému příběhu. Musí to být skvost. Musíte vystihnout pointu, dostat se dovnitř a ven a doufám, že čtenáři zanechají pocit, že dostali kompletní jídlo, i když máte co do činění s kratším počtem stran.
V mé knize jde vždy o otázku: „Udělal jsem něco, aby to čtenáře zajímalo? Udělal jsem něco, abych zapůsobil na vaše emoce?“ Protože pokud jsem to neudělal, neodvedl jsem svou práci. U tohoto příběhu jsem se chtěl podívat na Kyla, abych zjistil, jak na tom je a kde se nachází jeho hlava, ale také jsem chtěl dát trochu akce ve stylu 90. let. Začínáme flashbackem a to je jeden z nástrojů, které scénáristé vytahují ze svých nástrojů, začít uprostřed bojové scény, abyste hned na začátku dostali něco skvělého a pak se mohli pustit do dalších emocionálních věcí.
V mnoha ohledech se příběh vrací k mému prvnímu vydání Green Lanterna, č. 48, kde Hal Jordan prožíval věci, které ho nakoply přes životní tragédii. V některých ohledech je to totéž, co zde dělá Kyle, což není náhoda. Rozhodně jsem to měl v hlavě, když jsem si k tomu sedal.
Adams: Je pro vás snadné vklouznout do hlasu Kyla? Znělo to přesně tak, jako bys ho hned zase vzal do ruky, i když si Kyle prošel všemi těmi šílenostmi.
Marz: Jo! Není to tak, že by sis mohl vybrat, které ze svých dětí máš nejraději, ale znáš jejich hlasy a víš, jak do nich zase snadno vklouznout. Upřímně řečeno, myslela jsem si, že mi bude trvat pár stránek, než se v tom zabydlím, ale naštěstí se tak nestalo. Je to jako obléknout si mikinu s kapucí, která sedí tak akorát.
Ne všechno, co v kariéře děláme, nám sedí. Někdy si s něčím hrajete a řeknete si: „Sakra, to není to pravé!“ A taky si říkáte, že to není to pravé. Když máte něco, co se opravdu shoduje s vaším cítěním jako spisovatele, a dokonce i s vaším cítěním jako čtenáře, myslím, že je opravdu snadné do toho zase vklouznout.
(Obrázek: DC)
Mám pocit, že to nejhorší, co můžete pilotovi udělat, je uzemnit ho, a to se stalo Halovi a jeho Prstenu moci. Kde má Hal během toho všeho hlavu?
Adams: Myslím, že to je věc, se kterou Hal od začátku série bojuje. Geoff Johns a Peter Tomasi opravdu zaplnili každý kout Green Lanternova vesmíru spoustou opravdu velké mytologie, ve které se jako spisovatel neuvěřitelně těžko orientuje, alespoň pro mě. Když se ho snažíte zmenšit a nechat ho, aby byl o chlápkovi, který má na kontě 13 dolarů, dívka, kterou miluje, se stěhuje dál a kvůli dronům už nejsou piloti, soustředí se Hal na otázku „Kdo jsem?“, když mu tyto věci seberete.
Ale my jsme si velmi rychle uvědomili, kdo je, že je to pořád hrdina, i když je v osobním životě šlendrián. Vždycky odpoví na výzvu k akci ohledně toho, co se děje, ale myslím, že je to frustrující i pro něj, protože je uzemněný. Jeho prsten mu nedovolí opustit atmosféru a ty záhady se rozplétají rychlým tempem. Opravdu jsme to zpomalili, co se týče povídání o Carol, Halovi a jeho práci a o tom, kde jsou.
Vzhledem k tomu, že se celá kontinuita DC soustředila na starší postavy, bylo zábavné se v této knize otočit a podívat se, kde se tyto starší postavy nacházejí. Bylo to opravdu zajímavé a lidé na to opravdu reagovali. Ale tajemství a rostoucí tlak toho, co se děje se Spojenými planetami, co se děje s lucernami Spojených planet a co se odhaluje, doufám, že nás lidé budou chtít sledovat až do podzimu, kdy se budou dít větší věci.
(Obrázek: DC)
Ukázka odhaluje, že Jo Mullein hraje v další sérii větší roli. Poté, co ji N. K. Jemisin a Jamal Campbell vytvořili v seriálu Far Sector, co podle vás přináší do mýtu Green Lantern?
Adams: Mně se na ní líbí právě ten detektivní přístup k věci a její design je také opravdu skvělý. Líbí se mi, že tam, kde Hal může být trochu impulzivní, je Jo spíš zkušená profesionálka, něco jako rozdíl mezi detektivem a pochůzkářem. Tenhle její aspekt se mi líbí.
Marz: Myslím, že její příběh je úžasný a je to jiný příběh než u ostatních Green Lanternů. Prostě v celkovém smyslu si myslím, že to nejúžasnější na Green Lanternovi jako franšíze, už v době, kdy jsem ji dělal pravidelně, a po všechny ty roky od té doby – a dokonce i předtím, když Denny O’Neil a Neal Adams představili Johna Stewarta – si můžete vybrat svůj vkus; je to proces s více možnostmi. Když čtete o Batmanovi, budete v podstatě číst o Bruci Waynovi, kromě toho, že vám ho jednou za čas vezmeme a vrátíme.
U Green Lanterna je to série jako žádná jiná v tom, že si můžete vybrat svého oblíbence a váš oblíbenec se zanedlouho někde nějak objeví. Také si můžete vybrat, o jaké příběhy půjde, ať už na Zemi, kde bude superhrdinou, nebo bude součástí Ligy spravedlnosti, nebo ve vesmíru, kde bude prožívat dobrodružství Hvězdných válek. Myslím, že je to asi nejflexibilnější komiksová franšíza, protože existuje tolik různých postav a věcí, které s ní můžete dělat. Myslím, že většina ostatních komiksů, ať už od DC nebo Marvelu, vám takovou flexibilitu nenabízí.
Byli bychom nedbalí, kdybychom se nezmínili o padouších. Sinestrův stín se nad sérií vznáší od chvíle, kdy vešel do toho bistra na začátku, a samozřejmě, Rone, Sinestra jsi zabil už ve Smaragdovém soumraku…
Marz: Jo, ale zřejmě to nepomohlo!
Adams: Nikdy se to nestane!
(Obrázek: DC)
Čím si myslíte, že se Sinestro tak odlišuje od ostatních záporáků Green Lanternů?
Marz: Myslím, že je to osobní. Myslím, že mezi těmi postavami je takové pouto. Začalo to jako „Hej, tady je chlápek se zeleným prstenem a tamten má žlutý prsten, tak to musí být nepřátelé!“ ve sladké nevinnosti stříbrného věku. Od té doby se z této postavy stal do značné míry Halův protipól. Mezi postavami je spousta podobností, zejména tam, kde začínaly, s tím, že on je mentor a tak. Pak se ale vydávají zcela odlišnými směry.
Síla je stále velmi podobná, což je fajn, ale právě fakt, že jde o postavy, které byly kdysi přáteli a partnery, jsou podle mě lidé, kteří se stanou vašimi nejhoršími nepřáteli, pokud se věci nevyvíjejí dobře. Co se týče samotné podívané, je prostě super, když spolu bojují. Jezdil jsem na atrakci Green Lantern ve Warner Bros World v Abú Zabí a bylo to skvělé.
Adams: Byl jsi také v Síni spravedlnosti?
Marz: To teda jo! Všechny ty věci jsem absolvoval, vlastně jsem je absolvoval vícekrát, protože jsme jeli v rozmezí dvou dnů a absolvovali všechno. Na atrakci Green Lantern, která je tam vážně nejlepší, jsem jel třikrát. Je tam velká bitva se Sinestrem a člověk se ocitne uprostřed toho všeho. Je to skvělá ukázka toho, proč tyto dvě postavy tak dobře fungují jako úhlavní nepřátelé.
Adams: Vždycky jsem se na to díval tak, že hlavně když jsem ho psal – a to už nepíšu komiksy tak dlouho, ale čtu je celý život – jsem se snažil přijít na to, jaký hlas použiju. Pořád jsem myslel na Pacina a De Nira ve filmu Heat. U Sinestra a Hala si myslím, že je mezi nimi velmi tenká hranice, co se týče morálky.
Způsob, jakým byl Sinestro vystavěn, naprosto chápete jeho [postoj] „Pokud opravdu potřebuji potlačit lidi a vyvolat trochu strachu, abych je udržel v bezpečí“, dokážete to pochopit. Existuje autoritářský pud, ke kterému někteří lidé tíhnou, aby se cítili bezpečně a vzdali se kvůli tomu všeho. Myslím, že Hal je trochu tam, kde si říká: „Ne, to už je moc.“ Prvořadá je svoboda volby.
Tyto dva filozofické rozdíly na sebe mohou velmi dobře reagovat a vytvářet tak zajímavé příběhy. Ve způsobu, jakým byly v minulosti napsány, je patrný prosebný respekt. Vzájemně chápou svůj úhel pohledu, jen s ním nesouhlasí, a pak to vyústí do místa, kde budou potenciálně umírat lidé a Hal to musí zastavit.
Teď budu slyšet Sinestra jako De Nira a Hala jako Pacina.
Adams: Doslova, když jsem psal tu scénu v bistru, říkal jsem si: „Chci prostě udělat scénu z Heatu“, kde spolu mluví s jadernými zbraněmi na prstech. Je to velmi cool, to napětí a síla těch dvou postav.
(Obrázek: DC)
Jeremy, co dalšího můžeš prozradit o budoucnosti Green Lanterna?
Adams: Během následujících dvou čísel se dozvíme obrovské množství věcí. Opravdu se dozvíme pár věcí o prstenu, proč Hal uvízl na Zemi a hodně o tom, proč je tolik 2814 Lanternů. Spousta těchto věcí se překlopí do dalšího dílu, který bude na chvíli kosmický a povede k událostem, které budou opravdu skvělé a umožní nám více nahlédnout nejen do Hala, ale i do Carol, a to byla také radost.
Když jsem začal psát Flashe a Wallyho Westa, bylo opravdu zábavné prozkoumat i Lindu jako postavu a pokusit se z ní udělat důležitou postavu, alespoň pro mě. Někdo mě nechává hrát si s figurkami, takže je pro mě opravdu zábavné trochu doplnit krabici s hračkami a dělat si s nimi, co chci.
Marz: To je v podstatě naše práce. Můžeme se hrabat v krabici s hračkami, prohrabávat se v ní, zjišťovat, s čím si chceme hrát, a pak je ve větší či menší míře ukládáme zpátky do regálů pro dalšího člověka. Jednou za čas, ne tak často, se nám podaří hračky rozbít, a to jsou opravdu zábavné koncerty!
Green Lantern #8 vychází u DC 13. února.
Jedná se o jedny z nejlepších příběhů o Green Lanternovi všech dob.