Téměř před deseti lety jsem poprvé hrál Dragon Age: Inquisition a miloval sladkou Josephine Montilyet, nenápadně rozpustilou velvyslankyni se skandální bardskou minulostí. S každou romantickou postavou, ať už jde o přátelství, flirt nebo ehm, jiné věci, se čeří vody hlouběji, než se na první pohled zdá. Je to součást toho, co mě přimělo vrátit se k několikanásobnému hraní s inkvizitory a inkvizitorkami, elfími, trpasličími, qunarskými a (fuj, když už musím) lidskými. Je to nutnost, pokud chcete vytáhnout sbírání kompletní sady paramourů.
Obzvlášť bohatý na stesk, bolest srdce a podivnou zuřivost je oblouk jistého krásně kníratého mága z Tevinteru, pokud k románku s ním přistupujete jako muž i jako žena. Když se s Dorianem Pavusem setkáváme poprvé, je ve skříni, ale od toho, aby vyšel ven, ho dělí jen blízký střet s hodným hřebcem. Pokud ho inkvizitorka nesmetla ze stolu, pak Železný býk brzy udělá svou práci, jakmile se nechá naverbovat k inkvizici.
Dejte však najevo své úmysly jako zamilovaná dáma a on si na chvíli zahraje. Tedy až do chvíle, než se pustí do svého doprovodného úkolu, který ho donutí konfrontovat svého homofobního otce. Na pokraji slz odhalí Pavusův patriarcha pokus „změnit“ sexualitu vlastního syna pomocí krevní magie ve snaze udržet si moc a vliv rodiny. Srdceryvně laděný příběh, který by se ztratil, kdyby Dorian nebyl explicitně napsán jako gay. Ale právě o tyto příběhy můžeme ve hře Dragon Age: Strážce závoje přijít.
Neštěstí v lásce
(Obrázek: BioWare)
Na první pohled a izolovaně není tento posun negativní, je to prostě jen jiný přístup. Ale vzhledem k tomu, že fantasy RPG následují po ohromujícím úspěchu Baldur’s Gate 3, je dobrý důvod mít se na pozoru před oživením hráčských sexuálních zážitků.
Jakkoli může být zábavné vybírat si z bufetu potenciálních milenců, nezobrazuje to skutečné spektrum života a lásky queer osob. Dokonce i podle herní logiky se kanonicky bisexuálním nebo pansexuálním postavám příliš snadno rozmělní jejich identita, protože každý jednotlivý hráč hraje podle svých vlastních předsudků.
Zpět na Thedas
(Obrázek: BioWare)
Preview hry Dragon Age: The Veilguard: „Tento první pohled mě minimálně přesvědčil o tom, že bych si RPG od BioWare mohl zamilovat ještě jednou.“
Zajímalo by mě, jak bude ve Veilguard dostávat queerovství prostor pro komplexní vyjádření mimo cestu hráčské postavy. Je těžké se neobávat, že z hlediska reprezentace LGBTQ+ znamená tento posun pro sérii krok zpět.
Téměř před deseti lety jsem poprvé hrál Dragon Age: Inquisition a miloval sladkou Josephine Montilyet, nenápadně rozpustilou velvyslankyni se skandální bardskou minulostí. S každou romantickou postavou, ať už jde o přátelství, flirt nebo ehm, jiné věci, se čeří vody hlouběji, než se na první pohled zdá. Je to součást toho, co mě přimělo vrátit se k několikanásobnému hraní s inkvizitory a inkvizitorkami, elfími, trpasličími, qunarskými a (fuj, když už musím) lidskými. Je to nutnost, pokud chcete vytáhnout sbírání kompletní sady paramourů.
Obzvlášť bohatý na stesk, bolest srdce a podivnou zuřivost je oblouk jistého krásně kníratého mága z Tevinteru, pokud k románku s ním přistupujete jako muž i jako žena. Když se s Dorianem Pavusem setkáváme poprvé, je ve skříni, ale od toho, aby vyšel ven, ho dělí jen blízký střet s hodným hřebcem. Pokud ho inkvizitorka nesmetla ze stolu, pak Železný býk brzy udělá svou práci, jakmile se nechá naverbovat k inkvizici.
Dejte však najevo své úmysly jako zamilovaná dáma a on si na chvíli zahraje. Tedy až do chvíle, než se pustí do svého doprovodného úkolu, který ho donutí konfrontovat svého homofobního otce. Na pokraji slz odhalí Pavusův patriarcha pokus „změnit“ sexualitu vlastního syna pomocí krevní magie ve snaze udržet si moc a vliv rodiny. Srdceryvně laděný příběh, který by se ztratil, kdyby Dorian nebyl explicitně napsán jako gay. Ale právě o tyto příběhy můžeme ve hře Dragon Age: Strážce závoje přijít.
Neštěstí v lásce
(Obrázek: BioWare)
Na první pohled a izolovaně není tento posun negativní, je to prostě jen jiný přístup. Ale vzhledem k tomu, že fantasy RPG následují po ohromujícím úspěchu Baldur’s Gate 3, je dobrý důvod mít se na pozoru před oživením hráčských sexuálních zážitků.
Jakkoli může být zábavné vybírat si z bufetu potenciálních milenců, nezobrazuje to skutečné spektrum života a lásky queer osob. Dokonce i podle herní logiky se kanonicky bisexuálním nebo pansexuálním postavám příliš snadno rozmělní jejich identita, protože každý jednotlivý hráč hraje podle svých vlastních předsudků.
Zpět na Thedas
(Obrázek: BioWare)