V Občanské válce, nejnovějším filmu režiséra Ex Machina a Annihilation Alexe Garlanda, vidíme hrůzy konfliktu spíše objektivem kamery než křížem. Do děje se dostáváme prostřednictvím zkušené fotoreportérky Lee (Kirsten Dunstová), jejího kolegy z agentury Reuters Joela (Wagner Moura z Narcos) a veterána z New York Times Sammyho (Stephen McKinley Henderson z Duny). Je tu také rádoby válečná fotografka Jessie (Cailee Spaeny z Priscilly), která se připojí k cestě do Washingtonu, aby zachytila poslední dny prezidenta (Nick Offerman) předtím, než povstalecké síly obsadí Bílý dům.
Podle Dunstové je zaměření filmu na tisk spíše než na civilisty nebo ozbrojené síly „skutečně založeno na tom, jak Alex vyrůstala. Jeho otec byl karikaturista v novinách a on vyrůstal s novináři kolem sebe, takže si myslím, že tato cesta byla pro Alexe nejpřirozenější,“ říká v rozhovoru pro GamesRadar+. „Myslím, že díky tomu je to více o lidskosti. Místo zbraně máte kameru. To je úplně jiný způsob vstupu a myslím, že i v tom je krása takové práce.“
A kamery nás skutečně doslova uvádějí do filmu – když Lee nebo Jessie pořizují snímek, vidíme záběr, krátce, stroze komponovaný statický záběr na okamžik zaplní obrazovku uprostřed chaosu. Tato strnulost by měla působit jako odlehčení od brutální akce, ale není tomu tak. Nedostatek pohybu jen umocňuje hrůzu.
Ticho a hluk
(Obrázek: A24)
Tato strohost převládá v celém filmu: akční scény v Občanské válce jsou znepokojivé svou jednoduchostí. Jednou z věcí, která vyniká, je ticho po výstřelech nebo explozích ve prospěch zvukového efektu „zvonění v uších“, tak často používaného ve válečných filmech. „Použili jsme jazyk reality, takže vycházel buď z prožitých zkušeností, nebo ze zpravodajských či dokumentárních záběrů,“ vysvětluje nám Garland.
„Jednoduchým příkladem může být to, že film má gramatiku spojenou s tím, jak se střílí do lidí. Jsou tam velká mračna krve a oni letí zpátky, [ale] poměrně často, když je někdo postřelen, tak jen padá k zemi a není v tom nic dramatického. Někdo, kdo se dívá na film, možná někdy viděl, nebo neviděl, jak někoho zastřelili v reálném životě, ve zprávách nebo tak. Ale i když to nikdy neviděl, zachytí zvláštní přízvuk vůči realitě. A tak když uvidí momenty násilí, bude to mít něco, co jim připadá pravdivé.“
V Občanské válce, nejnovějším filmu režiséra Ex Machina a Annihilation Alexe Garlanda, vidíme hrůzy konfliktu spíše objektivem kamery než křížem. Do děje se dostáváme prostřednictvím zkušené fotoreportérky Lee (Kirsten Dunstová), jejího kolegy z agentury Reuters Joela (Wagner Moura z Narcos) a veterána z New York Times Sammyho (Stephen McKinley Henderson z Duny). Je tu také rádoby válečná fotografka Jessie (Cailee Spaeny z Priscilly), která se připojí k cestě do Washingtonu, aby zachytila poslední dny prezidenta (Nick Offerman) předtím, než povstalecké síly obsadí Bílý dům.
Podle Dunstové je zaměření filmu na tisk spíše než na civilisty nebo ozbrojené síly „skutečně založeno na tom, jak Alex vyrůstala. Jeho otec byl karikaturista v novinách a on vyrůstal s novináři kolem sebe, takže si myslím, že tato cesta byla pro Alexe nejpřirozenější,“ říká v rozhovoru pro GamesRadar+. „Myslím, že díky tomu je to více o lidskosti. Místo zbraně máte kameru. To je úplně jiný způsob vstupu a myslím, že i v tom je krása takové práce.“
A kamery nás skutečně doslova uvádějí do filmu – když Lee nebo Jessie pořizují snímek, vidíme záběr, krátce, stroze komponovaný statický záběr na okamžik zaplní obrazovku uprostřed chaosu. Tato strnulost by měla působit jako odlehčení od brutální akce, ale není tomu tak. Nedostatek pohybu jen umocňuje hrůzu.
Ticho a hluk
(Obrázek: A24)
Tato strohost převládá v celém filmu: akční scény v Občanské válce jsou znepokojivé svou jednoduchostí. Jednou z věcí, která vyniká, je ticho po výstřelech nebo explozích ve prospěch zvukového efektu „zvonění v uších“, tak často používaného ve válečných filmech. „Použili jsme jazyk reality, takže vycházel buď z prožitých zkušeností, nebo ze zpravodajských či dokumentárních záběrů,“ vysvětluje nám Garland.
„Jednoduchým příkladem může být to, že film má gramatiku spojenou s tím, jak se střílí do lidí. Jsou tam velká mračna krve a oni letí zpátky, [ale] poměrně často, když je někdo postřelen, tak jen padá k zemi a není v tom nic dramatického. Někdo, kdo se dívá na film, možná někdy viděl, nebo neviděl, jak někoho zastřelili v reálném životě, ve zprávách nebo tak. Ale i když to nikdy neviděl, zachytí zvláštní přízvuk vůči realitě. A tak když uvidí momenty násilí, bude to mít něco, co jim připadá pravdivé.“
První z těchto scén se odehrává na začátku filmu, kdy se Lee a Jessie poprvé setkávají. Velký dav v ulicích se zvrhne v občanské nepokoje, když vybuchne bomba, a Lee přijde Jessie na pomoc, když uvidí mladší ženu s fotoaparátem, ale bez novinářské vesty nebo jakýchkoli ochranných pomůcek. Díky zvukovému designu, přelévajícímu se z ohromující kakofonie do znervózňujícího ticha, a kinetickému, dusivému vizuálu tlačenice je to první z mnoha děsivých akčních sekvencí Občanské války.
Velká obrazovka
Každý pátek vám v novém článku posvítíme na méně známé novinky, o kterých byste měli vědět.
„To, co kinematografie dělá, když dělá věci, které nejsou pravdivé, je, že se lidé cítí pohodlněji,“ pokračuje Garland. „Jako že tohle je opravdu děsivý mimozemšťan, který trhá lidi na kusy, ale nic z toho není nic, čeho bych se musel bát. Zatímco vy jako jednotlivec se můžete dostat do násilností na ulici, kde se lidé mlátí mezi sebou. A vy se najednou můžete ocitnout uprostřed toho všeho, to se může stát. Takže to na vás dopadne jinak.“
Přihlaste se k odběru newsletteru GamesRadar+
Týdenní přehledy, příběhy z komunit, které máte rádi, a další informace
Kontaktujte mě s novinkami a nabídkami od dalších značek FuturePřijímejte od nás e-maily jménem našich důvěryhodných partnerů nebo sponzorůOdesláním svých údajů souhlasíte se smluvními podmínkami a zásadami ochrany osobních údajů a jste starší 16 let.
V této scéně a mnoha dalších v průběhu filmu se Lee pohybuje s kamerou v masakru jako na autopilota. Je v tom cítit odpojení, odtržení od situace, které pramení z pudu sebezáchovy a zatvrzelé nezúčastněnosti, jež je výsledkem tolika let v terénu. Odtržení je však také něco, co podle některých kritiků leží v jádru filmu.
Otevřený interpretaci
(Obrázek: A24)
V Občanské válce, nejnovějším filmu režiséra Ex Machina a Annihilation Alexe Garlanda, vidíme hrůzy konfliktu spíše objektivem kamery než křížem. Do děje se dostáváme prostřednictvím zkušené fotoreportérky Lee (Kirsten Dunstová), jejího kolegy z agentury Reuters Joela (Wagner Moura z Narcos) a veterána z New York Times Sammyho (Stephen McKinley Henderson z Duny). Je tu také rádoby válečná fotografka Jessie (Cailee Spaeny z Priscilly), která se připojí k cestě do Washingtonu, aby zachytila poslední dny prezidenta (Nick Offerman) předtím, než povstalecké síly obsadí Bílý dům.
Podle Dunstové je zaměření filmu na tisk spíše než na civilisty nebo ozbrojené síly „skutečně založeno na tom, jak Alex vyrůstala. Jeho otec byl karikaturista v novinách a on vyrůstal s novináři kolem sebe, takže si myslím, že tato cesta byla pro Alexe nejpřirozenější,“ říká v rozhovoru pro GamesRadar+. „Myslím, že díky tomu je to více o lidskosti. Místo zbraně máte kameru. To je úplně jiný způsob vstupu a myslím, že i v tom je krása takové práce.“