Můj čas s Lost Records: Hollowaye. Přenesla jsem se do roku 1995, abych znovu prožila jednu z jejích vzpomínek, a rozhlížím se po VHS kazetě, kterou bych si zabalila do batohu. Strávím spoustu času nasáváním všech detailů jejího pokoje, zkoumáním každého dostupného předmětu a obdivováním výzdoby. Vše, s čím mohu přijít do styku, mě naplňuje nostalgií, od otevírání krabic s kazetami s podomácku vyrobenými štítky až po obdivování Don’t Nodova pojetí ikonické panenky trolla z 90. let. Okamžitě si vzpomenu na hru Life is Strange a na to, jak mě dobrodružství vždy nechá nespěchat s prozkoumáváním prostředí. Tady je však v Bloom & Rage mnohem více interaktivity, ať už jde o rozkládání zmačkané koule papíru, kterou najdu, nebo o výběr pozdravu, který řeknu zvířátku z tyčinkového hmyzu jménem Twiglet uvnitř terária. Ložnice vykresluje obraz Swann, její věci vrhají světlo na její zájmy a komentáře otevírají okno do její osobnosti.
Nejvíce se mi však líbí, když se mi podaří dostat do rukou její videokameru. Když se připravuje na stěhování, musím natočit okolí Swannina pokoje, abych vytvořila domácí video, které si může uchovat jako vzpomínku. Díky různým bodům zájmu a stanovenému počtu záběrů, které musím dokončit, si mohu svobodně vybrat, co natočím, a dokonce se na to mohu zpětně podívat a video upravit tak, abych záběry nahradil. Čím víc hraji, tím víc se mi role videokamery v Bloom & Rage líbí – je to pro Swann a její přátele prostředek k vyjádření, který mě povzbuzuje, abych popustil uzdu své kreativní stránce. Ale také mi dává další způsob, jak se dívat na svět, ve kterém se nacházím.
„Je to Swannin nástroj, jak komunikovat s okolím,“ říká mi producentka Cathy Vincelliová. „Ale jako hráči dáváme lidem prostor, i když natáčíte konkrétní věci pro memoáry, stále můžete záběry upravovat a vyměňovat, pokud máte pocit, že to není dobré. Pokud chcete, můžete také něco natočit znovu. Takže je super mít takovou rovnováhu. Je to nástroj pro hraní, ale také něco zábavného pro hráče, s čím mohou být také kreativní.“
Tvorba filmů
(Obrázek: Don’t Nod)
Můj čas s Lost Records: Hollowaye. Přenesla jsem se do roku 1995, abych znovu prožila jednu z jejích vzpomínek, a rozhlížím se po VHS kazetě, kterou bych si zabalila do batohu. Strávím spoustu času nasáváním všech detailů jejího pokoje, zkoumáním každého dostupného předmětu a obdivováním výzdoby. Vše, s čím mohu přijít do styku, mě naplňuje nostalgií, od otevírání krabic s kazetami s podomácku vyrobenými štítky až po obdivování Don’t Nodova pojetí ikonické panenky trolla z 90. let. Okamžitě si vzpomenu na hru Life is Strange a na to, jak mě dobrodružství vždy nechá nespěchat s prozkoumáváním prostředí. Tady je však v Bloom & Rage mnohem více interaktivity, ať už jde o rozkládání zmačkané koule papíru, kterou najdu, nebo o výběr pozdravu, který řeknu zvířátku z tyčinkového hmyzu jménem Twiglet uvnitř terária. Ložnice vykresluje obraz Swann, její věci vrhají světlo na její zájmy a komentáře otevírají okno do její osobnosti.
Nejvíce se mi však líbí, když se mi podaří dostat do rukou její videokameru. Když se připravuje na stěhování, musím natočit okolí Swannina pokoje, abych vytvořila domácí video, které si může uchovat jako vzpomínku. Díky různým bodům zájmu a stanovenému počtu záběrů, které musím dokončit, si mohu svobodně vybrat, co natočím, a dokonce se na to mohu zpětně podívat a video upravit tak, abych záběry nahradil. Čím víc hraji, tím víc se mi role videokamery v Bloom & Rage líbí – je to pro Swann a její přátele prostředek k vyjádření, který mě povzbuzuje, abych popustil uzdu své kreativní stránce. Ale také mi dává další způsob, jak se dívat na svět, ve kterém se nacházím.
„Je to Swannin nástroj, jak komunikovat s okolím,“ říká mi producentka Cathy Vincelliová. „Ale jako hráči dáváme lidem prostor, i když natáčíte konkrétní věci pro memoáry, stále můžete záběry upravovat a vyměňovat, pokud máte pocit, že to není dobré. Pokud chcete, můžete také něco natočit znovu. Takže je super mít takovou rovnováhu. Je to nástroj pro hraní, ale také něco zábavného pro hráče, s čím mohou být také kreativní.“
Tvorba filmů
(Obrázek: Don’t Nod)
Líbí se mi, že se v průběhu ukázky mohu kdykoli rozhodnout, co budu natáčet, a že dokonce vidím, jak si postavy přehrávají a později se dívají na to, co jsem natočil. Je to všudypřítomné zařízení, které odráží Swannovu vášeň pro natáčení filmů, a způsob, jakým mohu formovat záběry, je hmatatelným druhem zpětné vazby, díky níž mám pocit, že přímo ovlivňuji vzpomínky na video. Ne nepodobně tomu, jak ve hře Life is Strange cvakáte polaroidy, abyste sbírali úspěchy, jsou v celém titulu také možnosti natáčení, které souvisejí s různými sbírkami. Například po natočení mého kocoura Pumpkina (kterého ano, můžete si pohladit) v mém pokoji je několik míst, která mohu zachytit s označením „další záběry kočky“, jako je část zdi pokrytá škrábanci nebo hračka pro myš. Využívám také příležitosti k natočení malého ptáčka za oknem a s číselným ukazatelem pro zachycení dalších ptáků je jasné, že později se najdou další.
Gamescom 2024
(Obrázek: Xbox Game Studios)
Další naše praktické ukázky a exkluzivní rozhovory najdete v našem centru zpravodajství z veletrhu Gamescom 2024.
„Vzpomínali jsme na to, co jsme udělali s kamerou, nebo co jsme neudělali s kamerou, u Maxe v Life is Strange,“ říká kreativní ředitel Michel Koch. „A zeptali jsme se programátorů: ‚Myslíte, že bychom mohli ve hře neustále snímat video a zajistit, aby to fungovalo? Měli jsme pocit, že je to perfektní nástroj, který vás donutí dívat se na prostředí, abyste se ponořili do světa hry, což je tak důležité, a dívat se na své přátele, dívat se na věci.“
„Je to super, protože můžete natáčet téměř neustále,“ dodává výkonný producent studia Luc Baghadoust. „Můžete samozřejmě zachycovat věci související s hraním, ale je tu také svoboda natáčet v podstatě cokoli, co chcete. Je opravdu skvělé vidět, že i sami u sebe používáme kameru při hraní hry úplně jinak. Cathy dělá vynikající záběry a já dělám chaotické věci, ale jsem rád, že se moje chaotické záběry přehrávají. Nemůžeme se dočkat, až uvidíme, jak lidé budou kameru kreativně používat.“
(Obrázek: Don’t Nod)
Můj čas s Lost Records: Hollowaye. Přenesla jsem se do roku 1995, abych znovu prožila jednu z jejích vzpomínek, a rozhlížím se po VHS kazetě, kterou bych si zabalila do batohu. Strávím spoustu času nasáváním všech detailů jejího pokoje, zkoumáním každého dostupného předmětu a obdivováním výzdoby. Vše, s čím mohu přijít do styku, mě naplňuje nostalgií, od otevírání krabic s kazetami s podomácku vyrobenými štítky až po obdivování Don’t Nodova pojetí ikonické panenky trolla z 90. let. Okamžitě si vzpomenu na hru Life is Strange a na to, jak mě dobrodružství vždy nechá nespěchat s prozkoumáváním prostředí. Tady je však v Bloom & Rage mnohem více interaktivity, ať už jde o rozkládání zmačkané koule papíru, kterou najdu, nebo o výběr pozdravu, který řeknu zvířátku z tyčinkového hmyzu jménem Twiglet uvnitř terária. Ložnice vykresluje obraz Swann, její věci vrhají světlo na její zájmy a komentáře otevírají okno do její osobnosti.
Nejvíce se mi však líbí, když se mi podaří dostat do rukou její videokameru. Když se připravuje na stěhování, musím natočit okolí Swannina pokoje, abych vytvořila domácí video, které si může uchovat jako vzpomínku. Díky různým bodům zájmu a stanovenému počtu záběrů, které musím dokončit, si mohu svobodně vybrat, co natočím, a dokonce se na to mohu zpětně podívat a video upravit tak, abych záběry nahradil. Čím víc hraji, tím víc se mi role videokamery v Bloom & Rage líbí – je to pro Swann a její přátele prostředek k vyjádření, který mě povzbuzuje, abych popustil uzdu své kreativní stránce. Ale také mi dává další způsob, jak se dívat na svět, ve kterém se nacházím.
„Je to Swannin nástroj, jak komunikovat s okolím,“ říká mi producentka Cathy Vincelliová. „Ale jako hráči dáváme lidem prostor, i když natáčíte konkrétní věci pro memoáry, stále můžete záběry upravovat a vyměňovat, pokud máte pocit, že to není dobré. Pokud chcete, můžete také něco natočit znovu. Takže je super mít takovou rovnováhu. Je to nástroj pro hraní, ale také něco zábavného pro hráče, s čím mohou být také kreativní.“
Tvorba filmů
(Obrázek: Don’t Nod)
Líbí se mi, že se v průběhu ukázky mohu kdykoli rozhodnout, co budu natáčet, a že dokonce vidím, jak si postavy přehrávají a později se dívají na to, co jsem natočil. Je to všudypřítomné zařízení, které odráží Swannovu vášeň pro natáčení filmů, a způsob, jakým mohu formovat záběry, je hmatatelným druhem zpětné vazby, díky níž mám pocit, že přímo ovlivňuji vzpomínky na video. Ne nepodobně tomu, jak ve hře Life is Strange cvakáte polaroidy, abyste sbírali úspěchy, jsou v celém titulu také možnosti natáčení, které souvisejí s různými sbírkami. Například po natočení mého kocoura Pumpkina (kterého ano, můžete si pohladit) v mém pokoji je několik míst, která mohu zachytit s označením „další záběry kočky“, jako je část zdi pokrytá škrábanci nebo hračka pro myš. Využívám také příležitosti k natočení malého ptáčka za oknem a s číselným ukazatelem pro zachycení dalších ptáků je jasné, že později se najdou další.
Gamescom 2024
(Obrázek: Xbox Game Studios)
Další naše praktické ukázky a exkluzivní rozhovory najdete v našem centru zpravodajství z veletrhu Gamescom 2024.
„Vzpomínali jsme na to, co jsme udělali s kamerou, nebo co jsme neudělali s kamerou, u Maxe v Life is Strange,“ říká kreativní ředitel Michel Koch. „A zeptali jsme se programátorů: ‚Myslíte, že bychom mohli ve hře neustále snímat video a zajistit, aby to fungovalo? Měli jsme pocit, že je to perfektní nástroj, který vás donutí dívat se na prostředí, abyste se ponořili do světa hry, což je tak důležité, a dívat se na své přátele, dívat se na věci.“
„Je to super, protože můžete natáčet téměř neustále,“ dodává výkonný producent studia Luc Baghadoust. „Můžete samozřejmě zachycovat věci související s hraním, ale je tu také svoboda natáčet v podstatě cokoli, co chcete. Je opravdu skvělé vidět, že i sami u sebe používáme kameru při hraní hry úplně jinak. Cathy dělá vynikající záběry a já dělám chaotické věci, ale jsem rád, že se moje chaotické záběry přehrávají. Nemůžeme se dočkat, až uvidíme, jak lidé budou kameru kreativně používat.“