Alone in the Dark je náladový psychologický thriller, který se snaží vdechnout nový život klasice survival hororu

Z panství Derceto vyzařuje charakter. Dřevem obložené chodby ustupují zamčeným dveřím, vrzajícím schodištím a nekonečnému množství podivně vyhýbavých obyvatel – ti všichni střeží tajemství, které jsem odhodlán odhalit. Velkolepé sídlo, které pomohlo definovat původní hru Alone in the Dark, se v rozsáhlém remaku od THQ Nordic proměnilo v psychiatrickou léčebnu, a kdyby nepůsobilo tak nějak proti mně, působilo by velmi jako třetí hlavní hrdina.

Když procházím úvodní tři kapitoly hry Alone in the Dark, začínám jako Emily Hartwoodová a pak se přesouvám do role detektiva Edwarda Carnbyho, objevuji více otázek než odpovědí. Je to napínavý zážitek, jehož atmosféra je podpořena doom jazzovým soundtrackem, který se střídá s dějem, zatímco procházím labyrintem hádanek, příšer a paranormálních jevů.

Připravovaná hororová klasika od THQ Nordic skvěle rekontextualizuje tuto klasiku survival hororu, s jistotou se opírá o nové prostředí 20. let a zároveň se drží ducha originálu. Výsledkem je zatím zajímavá detektivní zápletka, která místy působí spíše jako thriller než jako totální horor, a i když jsem doufal v pořádnou lekačku, děsivý whodunnit se tentokrát zdá být mnohem vhodnější.

Láska k řemeslu

(Obrázek: THQ Nordic)

Není to poprvé, co se vývojáři pokusili o oživení hry Alone in the Dark. Vývojářské studio Eden Games se o to pokusilo už v roce 2008, kdy šlo o ambiciózní počin, který se bohužel minul účinkem. Nyní, zhruba o 16 let později, Pieces Interactive připravuje vlastní vizi budoucnosti série, která vykazuje velký potenciál.

Obě říše, rozdělené mezi plantáží proměněnou v psychiatrické zařízení Derceto Manor a snovým světem Jeremyho Hartwooda, představují dva různé herní styly. Nelineární hádanky v Derceto jsou kompenzovány akčními sekvencemi plnými střílení a zabíjení příšer, do kterých se dostanete pomocí talismanu, a pokaždé, když tam cestujete, musíte vyřešit jinou hádanku. Je naznačeno, že tato zdánlivě voodoo založená magie pomůže Emily vypátrat jejího ztraceného strýce, který se v Derceto nevysvětlitelně ztratil.

(Obrázek: THQ)

Rozhovory s jeho spolupacienty, pokud je najdete, vám poskytnou trochu pozadí Jeremyho případu. Emily jejich podivnosti zprvu odmítá jako klinické šílenství, ale Derceto není všechno, čím se zdá být. V prvních třech kapitolách je značné množství cutscén, v každé z nich se objeví nová postava – pacient, doktor nebo jiná -, které vám pomohou udělat si jasnější obrázek o tom, jak se v sídle žije.

Z těchto filmových záběrů je zřetelně cítit starosvětský Hollywood a díky famózním hereckým výkonům Jodie Comer a Davida Harboura jsem občas zapomněl, že hraju videohru, a ne sleduju crossover Stranger Things a Killing Eve. Dokonce i nápovědy jsou při zkoumání v inventáři plně ozvučené a to vše nahrává dokonalému smyslu pro budování světa.

To ovšem neznamená, že jsem při hraní této ukázky nenarazil na žádné problémy – přece jen jde o rané sestavení a hra byla nedávno opět odložena. Ale i přes určité nerovnosti na okrajích, pokud jde o časy načítání a textury, je to, co jsem z atmosféry Alone in the Dark viděl, stylové, autentické a pečlivě propracované.

Světy za hranicemi

(Obrázek: THQ Nordic)

Zatímco prozkoumávání sídla působí klaustrofobicky, je plné zamčených dveří a hádanek, přes které se k nim dostanete, snový svět hry Alone in the Dark je neustále se vyvíjející liminální prostor plný nevýslovných hrůz. Od francouzské čtvrti zamořené příšerami až po opuštěnou ropnou plošinu, která tak nějak připomíná Resident Evil 7. Nikdy nevím, co mohu očekávat, když použiji svůj talisman a projdu z Derceta.

Tyto hádanky s talismanem jsou dostatečně přímočaré, z velké části zahrnují kodex, podle něhož je třeba vyluštit symboly a jim odpovídající čísla, ačkoli při hraní v moderním režimu se většina nápověd objeví jako interaktivní předměty, když kolem nich procházím. Vypnutí tohoto herního režimu by mi pomohlo se trochu více opřít do detektivních aspektů hry Alone in the Dark, pokud bych tak chtěl, protože bych musel pečlivě procházet každou místnost, abych se ujistil, že mi nic neuniklo.

Derceto části hry se zaměřují na příběh, souvislosti a řešení hádanek, ale ani zde nejsem zcela v bezpečí před snovým světem. Záblesky bažinatého zálivu se mihnou, když jako detektiv Carnby proklouznu chodbami Derceta. Vběhnu do nové místnosti právě ve chvíli, kdy se naplní lepkavou černou břečkou, okna jsou vyhozená a venku hlasitě krákají ptáci, jako by byli upozorněni na nebezpečnou přítomnost. Tyto vidiny se v mžiku rozplynou, ale pocit, že neustále kráčím po jedné straně mince s nejistou rovnováhou, mi nedovolí polevit v ostražitosti.

(Obrázek: THQ Nordic)

Ano, průzkum je ve hře Alone in the Dark klíčový, ale je to také survival horor. To znamená, že i přes silný příklon k psychothrilleru se v ní silně projevuje boj. Oběma postavám jsem zatím odemkl pouze pistoli a brokovnici, přičemž munice do obou zbraní je dostatek. Dovolím si tvrdit, že v různých popelnicích a mrazácích po celém tomto malebném městečku s přídomkem New Orleans se náhodou skrývá spousta nábojů do pistole, nábojů do brokovnice a lahví alkoholu, které doplňují zdraví.

Co se týče samotné hry se zbraněmi, neměl jsem s ní žádné problémy, až na občasné výpadky zvuku při střelbě z pistole. Pistole také nebyly jedinou možností, protože jsem mohl vzít i těžké provizorní zbraně pro útoky zblízka, kdyby mi došly náboje do pistole. Patřily mezi ně trubky, klíče, a dokonce i hasičská sekera – i když všechny se zlomily po pěti nebo šesti po sobě jdoucích ranách.

Z těchto filmových záběrů je cítit zřetelná starosvětská hollywoodská atmosféra a díky famózním hereckým výkonům Jodie Comer a Davida Harboura jsem občas zapomněl, že hraji videohru…

Souboje v Alone in the Dark se ke konci mého tříkapitolového náhledu začaly otevírat a házecí předměty a hořlavé zápalné lahve nabízejí unikátní zabíjení v prostředí. To, co jsem zatím viděl, mě vede k domněnce, že odemykání zbraní bude fungovat podobně jako v jiných moderních survival hororech, jako jsou Alan Wake 2, Resident Evil Village a Dead Space – budu muset řešit hádanky, abych je získal.

Ambientní, zádumčivá a s láskou převzatá hra Alone in the Dark mě těší, až naplno využije svůj potenciál. Možná neprorazí žádnou novou cestu, pokud jde o věrné zpracování survival hororu, ale více než to vynahrazuje živými postavami, prostředím a příběhem, které mě okamžitě vtáhly do děje.

Na Dercetu je magnetická podivnost, a to jak v tom, jak se v něm pohybujete, tak v tom, jak podivní jsou jeho obyvatelé, což může místy působit víc nadpozemsky než snové sekvence. Nabízí se jedna otázka: který svět je skutečný a který je noční můra? Na to, abych to zjistil, si budu muset počkat do 20. března 2024, ale do té doby si s tou podivností rád posedím.